Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA zase... Ten
Autor
Štírka
do ruda zbarvený západ slunce
směje se mi do očí
cesty jsou dlouhé
ztráta pár nejdražších snů bolí
jako by prorostly masem i kostmi
jsou vnitřním světlem
ač často svedou
jako bludičky do bažin
ale jsou vírou
a představou která staví cestu
a bez cest
se prostor uzavírá
ztratím-li sny a víru
budu klestit cestu syrovou
trním a neprůhlednou clonou
všech minulých chyb
abych se mohla
i sama smířit
s kýčem
západů slunce
/5-2-2007/
9 názorů
corriente libre
08. 11. 2015Začít kdykoli z ničeho...dáváš tomu nové a nové aspekty. A navíc to aspoň jednou bezchybně vynést až na vrchol...:) jen pro radost samotnou...rád se často dívám na východy slunce...ještě nikdy jsem nepocítil, že by to nebylo... *:)..každý západ jednou začal tímto...
...souhlasím s Tebou, přítomnost i beze snů a víry je přítomností, ale je pak třeba jít životem "naostro", jakoby poprvé... a znovu na sebe nechat vše dopadat silou ničím netlumenou... a jít stále dál... a to poslední a těžké je umět "sám pobrat krásu okamžiku", cokoli, co přímo volá po sdílení... čímž se ten okamžik umocňuje...
abych se mohlai sama smířits kýčem západů slunce