Marta v roce vetřelce

Marta v roce vetřelce je nejnovější knihou mladé prozaičky Petry Soukupové, známé hlavně díky triptychu povídek Zmizet, za kterou získala Magnesiu Literu.

Hlavní hrdinka Marta zažívá během jednoho roku ne zrovna jednoduché období, které s ní prožíváme prostřednictvím jejího deníku.

Jediný, co ještě můžu, jediná nit, co mě spojuje s něčím normálním, je to, že si píšu deník. I když je to třeba naopak. A to, že si pořád píšu deník, je spíš příznak toho šílenství.

Marta má po maturitě vše před sebou, ale pak se její život zamotá tak, že se dostane do bezvýchodné situace. Řeší problémy ve vztahu s Robertem, se studiem, s rodinou. Rodiče pro ni nemají zrovna pochopení. Marta potřebuje pomoc, ale zpočátku si to nechce připustit.

Kniha je čtivá hlavně ze začátku, kdy nevíme, co se Martě stane. Ale už od strany 61 průměrně inteligentní čtenář tuší, že Nela není sousedka ale Robertova dcera. Deník psaný zkratkovitým jazykem devatenáctileté dívky románkovým tématem, který zachraňuje způsob autorčina podání, osloví hlavně Martiny vrstevnice. Knihu ozvláštňuje komiks, který se nachází přesně uprostřed. Martini nejbližší v něm vyjadřují své názory na ni.

Marta… To jsou ty děti, na který rodiče pořád dávají pozor. Jsou nepřipravený pro život.

Za nejslabší část knihy považuji poslední dva měsíce, kde autorka podrobně popisuje nový život Marty se psem Fíkem. Pro Martu určitě důležité, ale čtenáře příliš nezaujme. A taky zklame, že chybí konec příběhu.

Pokud budete trpěliví, prožijete s Martou jeden nelehký rok, během kterého se ze zamilované puberťačky stane mladá žena, která ví, co od života chce.