Mláďátko

Bývala jsi malá maličká holčička nestarala ses, jestli se ti nekřiví moc pusa když se směješ

 

 

ani jestli máš v očích po ránu ospalky

mnula sis oči a

nechtěla jsi chodit do školy

a pouštět mě do práce.

A bezstarostně, zvonivě ses smála

když jsem udělal něco nepatřičného,

když jsme na sebe dělali opičky

mezi regály obchodního domu

jako tatínek a dcera.

A přitom dobře víš,

že nejsem tvůj táta,

že jsem si tě jen vzal,

jako psa z útulku.

A nebylo to vděčností,

že jsi mě nechávala

obdivovat svou mladou svěžest

a svěží mladost

za závěsem z korálků

v koupelně.

A potom

jsi se chvěla

a tvoje stehýnka

taky

a svírala jsi v pěstičkách

moje vlasy

a protáčela oči

a nevidělas

že jsem v ráji

odsouzen do pekel

protože miluji

jarní trávu

první paprsky slunce

úsvit ženy.

Ovšem,

vždyť ti ještě

nebylo

deset.

Plakal jsem

u nás v ložnici

když jsi přišla ze školy.

Jsem prase.

Zkazil jsem ti dětství.

Tvůj úsměv bolel.

Sedla sis mi na klín

a objala mě

a hladila v místech

kde tvoje rozkoš vyrvala moje vlasy.

Zoufalství.

Nic nechápeš.

A tvoje tělo

-tělíčko-

také ne,

když se vzpouzí v křečích

a ty se vždy tváříš tak překvapeně

když tebou projede ta nejsilnější

a každé sevření víček,

syknutí

třesavý nádech,

jsou to hřebíky

do rakve úchyla

vím.

Šest let,

dlouhých šest,

mám vrásky

a ty ne. Ty máš šminky

protože slečny je nosí

a ta malá, bezstarostná Lucinka

Lucinka z útulku

je pryč.

Je tu zvrácená

zmalovaná

Lucka

bez dětských křivek,

však tvar

přesýpacích hodin

už nabíráš

a říkáš před zrcadlem

že jsi tlustá.

Je pryč linkavá ladnost

dětských údů

i červeň tvých líček

i něžnost tvých rtů.

Jen vulgární samice

místo hravého mláděte

a chceš

abych tě šukal

tvrdě

jako zvíře

a dával ti na holou

a nutil tě chodit na obojku

a říkáš mi pane

a nechápeš

že to bolí ještě víc

že je to špatné

že je to horší

než zůstat pedofilem.

A stejně budu dál

bolestně sloužit

mladé kurvě

ztracené ve světě

protože odmítá

dál být malou holkou

kterou przní

nevlastní otec.

Moje slzy teď jen

padnou, pro něco úplně jinýho.

Pro ozvěnu té maličké

která se ti zračí

ve vlahých očích

když usínáš u mých nohou

s jelity na zadku

pokrytá našimi šťavami

na chvíli zbavená

neustálého hladu.

Opravdu jsem z tebe udělal tohle?

---