Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZvony
Autor
j.nikdo
Zvony odbíjely půlnoc tak, jako ji odbíjí každou noc
Pokorně a bez protestů plní své poslání
Budou odbíjet tak dlouho, dokud jim někdo nevyrve jejich kovové srdce
Slýchávali jsme je spolu a přitom se hladili po rukou
Jen ony v tu chvíli připomínaly pomíjivost okamžiku, pomíjivost štěstí
Nekompromisně
Dnes v noci jsme je zase oba slyšeli
V tom samém městě
Každý v jiném hotelu a ty s někým úplně cizím
10 názorů
blacksabbath
25. 07. 2014jednou zas zvony Ti budou bít
a nebudou mít kovové srdce
a v uších Ti budou znít......
spojené ruce......
nekompromisně
Nářezový_sluníčko
06. 05. 2013příjemná hořko-sladká nostalgie :) *
whispermoonlite, díky za přečtení, s tím dialogem je to zajímavý nápad :-)
whispermoonlite
11. 11. 2012z pohledu toho druhého člověka nemuselo jít o pomíjivé štěstí, byť je nyní zažívá v přítomnosti někoho jiného. - ale to se netýká způsobu napsání básně jako spíš vybraného úhlu pohledu. - jak by ty zvony zněly v tom druhém hotelu, to by mohlo být zajímavé vědět. - potom by z básně byl dialog, který slyší jen čtenář. - třeba ještě přijde druhá polovina, časem.