Země řepy?

Sborník literatury pro děti - Písmáci dětem.

Že si písmáčtí autoři vydávají "samizdatově" knížky, to už dnes není nic výjimečného. Jde jen o to najít dostatek materiálu, odvahu, případně finančně zajištěného sponzora a je to. Ani nemusíte vstát od počítače, všechno se dá vyřídit mailem nebo telefonem a pak už jen čekáte na pošťáka nebo dodávkovou službu s balíkem knih.
Vydat samizdatově sborník několika autorů, to už vyžaduje větší dávku odvahy, financí i organizačních schopností. Že se všechny zmíněné ingredience dají sehnat na jednom místě a ve stejném čase, o tom svědčí právě vydaný Sborník poezie pro děti. Najdeme tu jedenáct autorů, které spojuje publikování na Písmáku. Je fakt, že název knihy působí trochu školometsky, knížka se mohla klidně jmenovat Země řepy nebo Sněhuláci na útěku, kdyby se jen namátkově vybral titul podle některé z básniček ve sborníku obsažených.
Ale, jak praví klasik "co po jménu...". Pojďme zalistovat. Obal působí na první pohled nenápadně, ale grafická stránka sborníku se naplno projeví až při čtení. Celou knížku barevně ilustroval zkušený grafik Emil Sláma. Každý z autorů má na začátku své části celostránkový barevný obrázek a jako bonus ještě drobnou kresbičku na konci knížky, kde je ke každému autorovi trochu osobních informací.

První autorkou knížky je Ivana Buriánová. Do knížky přispěla jen jednou básničkou - Vílí ukolébavkou. Kromě víly v této básni usíná i ospalá veverka a myška, k tomu houká sova...atmosféra letní noci v lese je vystižena dobře:

jen cvrkot cvrčků zní
z louky a ze strání
těžko se kdo
spánku ubrání

Mezinárodní atmosféru dodává do sborníku slovenskými básničkami Marta Hluštíková (*1952) z Rimavské Soboty. Že se jedná o zkušenou autorku se dá poznat z lehkosti, s jakou klade slova do svých říkanek. Kdyby se měl z celého sborníku vybrat jeden autor jako reprezentant, rozhodně bych se přimlouval právě za filemon (to je její písmácká přezdívka). Jako ochutnávku jsem vybral jednoduchou říkanku Malo by sa:

V škole by sa
malo učiť povinne,
že tma je svetlo
vyváľané v komíně

ale i Školská mapa (kterak stará mapa rozpustile zamíchá světadíly, městy i horami, z čehož mají děti radost a učitelé orosená čela) Žirafa (která jakoby třikrát začíná aby pokaždé jinak skončila) nebo třeba Zábudlivý cukor (který přišel do cukrárny na kávu) provokují fantazii a vyvolávají malebné obrazy.

 To Lída Jakúbková (*1955) zasáhne spíš starší děti, které už si umí vychutnat romantiku. Sněží, Co je jaro, Podzim, Usínání, Probuzení...to jsou jen některé názvy jejích básniček, a už z tohoto výčtu je jasné, že si tam každý může najít své téma. Jen chtít. Za všechny tedy jeden příklad - Probuzení:

až na východě mrakům
sluncem zčervenají tváře
usteleš svým snům
zpátky do polštáře

Martina Korečka (*1979) z Chrudimi znáte pod přezdívkou Makoves. Do sborníku vyslal několik svých docela delších kousků, žádné čtyřřádkové říkanky. Témata si vybírá v přírodě (Včelí víla,Modrásek, Na louce) případně v pohádce (Křemílek a Vochomůrka). Zrovna Křemílek a Vochomůrka mě zaujal netradičním pojetím titulních postav, kterým známou pařezovou chaloupku podrývají potkani. Oba hlavní hrdinové tu totiž vastupují jako skřítci. Takhle je vnímat mě nikdy nenapdlo...inu, člověk se pořád učí. Takže jeden akční úryvek pro zvědavce:

V noci rachot, bouchání.
"Ty, Křemílku, co to je?
Ruší mě to ze spaní
a nedá to pokoje."

Pavel Martinec (*1986) z Hradce Králové má na celém sborníku lví podíl. Byl to on, kdo vyhlásil na Písmáku výběrové řízení pro autory sborníku, byl to on, kdo celou knížku editoval a ve finále to byl on, kdo si vzal na starost distribuci sborníku. Takže případné zájemce můžu  rovnou nasměrovat na nick "snake_01".
Ve sborníku má básničky se zvířecí (O žábách, Koťátka, Vlaštovičky...) vojenskou (dost překvapivá Stíhačka) ale i humornou tématikou. K té poslední kategorii patří Sněhuláci na útěku:

Sněhulák je na útěku,
jenom když sníh roztaje,
to se potom (změněn v řeku)
rozeběhne do kraje.

Pak ho nikdo nedohoní,
nechytli ho ani vloni.

Jarmila Moosová (*1956) Pojala svůj podíl ve sborníku tak trochu monotematicky: zvířátka (žralok, hroch, slůně, lev a další) z jejich básní slouží jako vzory (ať už negativní nebo pozitivní), které ukazují, proč mají děti pečovat o svůj chrup. Teprve na konci série od této autorky najdeme několik "nedentálních" říkanek, z nichž například ta s názvem Králík může svou "brutalitou" (ano, život už je takový) dětského čtenáře překvapit:

První druhý třetí...
na něéééé!!!
nejlepší jsou
na smetaně

V monotematickém schematu pokračuje i Marek Řezanka (*1980), tentokrát jde ovšem o cyklus básní s houbařskou tématikou. Muchomůrky, hřiby, kozáky a holubinky jsou tu vylíčeny tak barvitě, jako by se jednalo o poetickou verzi legendárního Smotlachova Atlasu hub. A tak za všechny stačí kratičká básnička Co je tvrdší?:

Sebrali jsme křemenáka,
teď se trochu přeme,
jestli houba (už se smráká)
tvrdší je než křemen

Pavel Šamšula, západočech s brněnskými kořeny, přispěl do sborníku pěti kousky, z nichž asi nejvíc vyčnívá závěrečná Země řepy, jednoduchá a vtipná říkanka pro předškoláky:

Zeptejte se Pepy
kde je Země řepy
ráda bych tam žila
řepu jedla, pila

Zeptejte se řepy
kde je Země Pepy
řekla by že tady
máme ho tu rádi

Stejně jako první autorka sborníku, tak i Dagmar Tomášková (*1963) obtiskla do sborníku jedinou svou básničku, zato pěkně dlouhou. Jmenuje se Procházka lesem a jako ukázku si přečtěte první část druhé čtvrtiny:

Po pěšině za bodláčím
paní liška hrdě kráčí
je to děti velká dáma
toulává se často sama

Pomalu se blížíme k závěru, přichází Zuzana Voznicová (*1974) z Českého Těšína, aby nám předestřela svůj malebný pohled na zvířecí svět, kde žirafa dělá dětem tobogán, kde ovečky řeší, jak dostat berany před oltář, nebo kde straka straku nabádá ke spořivosti. Básničky sice nemají názvy, jen jsou římsky očíslované, a tak lehkost, s jakou si autorka s tématy pohrává, můžeme vychutnat třeba v druhé polovině básničky číslo IV (která pojednává o hadech):

...
vymysleli skvělý plán
jak má plaz být milován
zítra ráno
       a to platí!
přestanou být
          jedovatí

Abecedně i celkově uzavírá sborník Zdeněk Železný. Jeho básně jsou určeny pro všechny věkové kategorie dětí, za všechny jmenujme například Být obyčejný a bystrý (ano, děti, je to mnemotechnická pomůcky pro učení vyjmenovaných slov) nebo Pastelku, která Zdeňkovu sérii začíná a z které si kousek přečteme jako ukázku:

Posteskla si pastelka,
že je malá, nevelká,
Poslali ji do jeslí,
nikdo si s ní nekreslí!
...

Vidíte sami, že skladba autorů je různorodá, stejně jako jejich díla. Někdo možná píše jen pro radost svých ratolestí  a účast na sborníku je pro něj šancí poměřit své síly s "konkurenty", někdo  píše pro radost svou  a "říkankami" pro děti zkouší, jestli dokáže oslovit i malé publikum, někdo dokáže dát i do dětské básničky nevšední humor a nadhled. Dát dohromady partu takto "postižených" autorů byl dobrý nápad, velkou přidanou hodnotu vnášejí  výborné ilustrace. Pokud dojde na druhé vydání, tak bych se přimlouval za jiné písmo a menší řádkování,  knížka by tak mohla získat na větší  přehlednosti.
Jako dobrý nápad se jeví i to, že každý autor si napsal svou stručnou charakteristiku do závěrečné části sborníku sám, takže se nikdo nemůže vymlouvat, že tam o něm něco chybí. Můžeme se jen těšit, jestli se v písmáckých podmínkách ještě zrodí další takový projekt, jako je Sborník literatury pro děti.

kolektiv autorů:  Sborník literatury pro děti - Písmáci dětem

Ilustrace: Emil Sláma

vydáno vlastním nákladem v prosinci 2011, 134 stran, cena  100,- Kč

distribuce: Pavel Martinec (snake_01)

pdf.verze pro čtečky zde