Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTakový, jaký jsem, Annelore
Autor
Azrael
Ty už se neptáš
po půlnoční apatyce
už netančíš
s bazilišky po ulicích
Annelore
Jednou jsi široce otevřela oči
a přejela mi
nehtem k pupku:
A tehdy
jsi zněla otázkou
jak Gaughin na Tahiti
V sukýnce z rákosu
odešla jsi
na skříňce v koupelně
zůstala
aloe
kalíšek s tygří mastí
co páchla
tvými vzdechy
Ty už se neptáš
Annelore
a přesto mi játra
tvrdnou odpovědí:
Ale
chceš to doopravdy vědět?
Dopil jsem Senekovu číši
tinktury jedem požehnané
a ptám se
chceš to
doopravdy vědět?
Nečekám na mlčení
Annelore:
Jsem šelest ve svém vlastním srdci
pro tebe neklepalo
v systolách
Jsem zlobivý kluk na okraji pískoviště
nikdy ti nepůjčím bábovičku
ani tu sklápěcí Tatru
tů tů
jede jinam
Jsem
minulost bez předsudků
milenec zapomenutý v trávě
vedle kapesníčku s monogramem
prstýnku z kočičího zlata
a
prší
Ty se už neptáš
Annelore
na zmáčené ptáky v cizích hnízdech
na vlasy, cos mi vyškubala
když se ti to
líbilo
Neptáš se
ale víš:
Jsem slepý střelec
s podvázanými city
Čekatel
na vasektomii vzpomínek
které už nebolí
Taky se mi to
líbilo
Jenže po slunci nezbude v noci
ani světlá čárka
A po měsíci odloučení
nezbude v konečcích prstů
nic
než otázky
na které se už neptáš...