Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFreska
Autor
Marigold
Představuji si, že se setkáme. Všechno kolem ztmavne a utichne - světla, barvy, tvary, zvuky - jako na divadle. A uprostřed toho my, v záři světla vycházejícího odnikud. Jen já a ty. Já budu sedět na lavičce a dívat se do země. Ty budeš stát kousek opodál (stále jakoby nesvá) a rukou se budeš dotýkat kůry útlé jabloně.
Ještě chvíli budu hledět před sebe a potom se otočím. Myslím, že se při pohledu na tebe lehce, jakoby hořce, usměji...
Chvíli tak budeme bez pohnutí a potom se zeptáš:
\"Čekáš tady ?\"
\"Ano.\" odpovím a trošku přimhouřím oči. Pro jistotu. Kdyby se náhodou chtěla v koutku zalesknout slza.
\"Sám ?\"
\"Ne. Chodí mne navštěvovat přátelé.\" zakličkuji.
\"Víš jak to myslím.\"
Ticho.
\"Sám.\" znovu se lehce pousměji.
Dívám se na tebe. Nechci to říct.
Chvíli váháš.
Pak přeci sklopíš oči a o poznání tišeji se znovu zeptáš:
\"Čekáš tu na mne ?\"
Neodpovídám. Jakobych najednou ani nechtěl nebo nemohl. Proto mi znovu pohlédneš do očí. Díváme se.
Kývnu na souhlas.
Víš.
\"Jak dlouho ?\"
Já skloním zrak.
\"Tu jabloň... tu jsem zasadil.\"