Malé klání v krvesání

Malé klání v krvesání

Hádaly se pijavice a písečná blecha,

kdo vysaje krve více

a kdo víc jí nechá

Na svou pověst pijavice samolibě sází,

hned se chápe rukavice,

do písku jí hází

Já si saju do sytosti, kdykoli mě přiloží,

na nemoci, prudké zlosti,

spotřebu mi neměří

Zato tvoje krve sání k náhodě se váže,

máš snad něco na mlsání,

když jsou prázdné pláže?

Blecha ale není dnešní, ta se snadno nedá,

často cvičně doma řeční,

rukavici zvedá

Sami za mnou v létě jezdí za horentní sumy,

dělám teď jen zdravé borce,

co volejbal umí

Nemocnou krev lačně hltat, dieta je zpozdilá,

následky to musí nechat,

že ne, bych se divila!

Ať jsou z bláta nebo písku, krk bych já dal za to,

že nebude v jejich zisku

medailové zlato

První místo zcela jisté naše ženy mají,

zamlada nás zdravé načnou,

ke stáru dosají

Anebo snad šampióny ještě najdem jiné?

V porodnicích nemluvňata,

z půlky budou tchýně!