Na konci

A mezi mnou a tebou
je čas
v něm přichází jedno z jar
telata důvěřivě olizují z našich dlaní
sůl noci a jed Měsíce
a na řeznících zbylo
i když se smějí
mít jeho odvrácenou tvář

jen od hlíny
kterou si na kolenou ze hřbitovů nosíváme domů
si musíme pomoci sami
a taky k africkým růžím ze supermarketu
za nás nikdo nepřivoní
to už víš
to znáš

až na tebe dnes položím ruku
spálím se, protože chci
není přece možné
si jen každé ráno opařit rty
o horkou kávu
nebo o polibky mezi dveřmi
a venku
se jen dívat před kroky a jít,
nepromluvit ke spící kočce
neotočit hlavu k ptáku zpívajícímu jen tak
nebo zavřít oči když vychází Slunce

mezi námi je čas
a v nás, je krajina se stromy a polem
díváme se jeden v druhém
na sebe
že stáváme se kruhem
k sobě vedeme
a tráva
má na konci
kapky dnů a rosy