Deník a Chaunovo pozdní odpoledne

„Čím víc člověk pěstuje umění, tím míň mu stojí pták. Šoustání se jeví jako náhražka a nižší podoba básnického aktu."

Z úryvku je jasné, že jako vánoční dárek mě nejvíce potěšil druhý díl Chaunova deníku. Přestože jsem si ho vlastně koupil téměř sám. Vlil mi opět sílu do mých spisovatelských žil. Po přečtení cirka třiceti šesti stran jsem sáhl po deníku svém, abych provedl malou reprodukci na několikátou. Výše zmíněný citát je sice z Chauna, ale ten to opsal z Mladé fronty a ti to zase obšlehli z Intimních deníků Charlese Baudelairea. Chaun dodává: „Šoustání a básnický akt jsou dvě strany téže tvořivé lidské osobnosti, obě vznikají z nejupřímnějšího zájmu o vůkolní svět. Vivat a mrdat!"

Otevřel jsem si ke čtení láhev jablečňáku. Nebaví mě jen tupě hltat cizí myšlenky. Nahlédl jsem do svých starých zápisů a zjišťoval, co dělal jsem já, malá šedá myška, zatímco geniální umělec meditoval nad smyslem mrdu v našem duševním světě. V den, kdy Chaun se zaobíral deníkem francouzského básníka, já konstatoval složení zkoušky z didaktiky chemie a komentoval jsem návštěvu jiného prokletého autora Salmana Rushdieho v Praze. Pozvalo ho onehdá svědomí národa Véna Havel. Venca Klaus ho za to pěkně pěkně pohaněl. Ohrozil tím prý národní bezpečnost a zhatil několik lukrativních obchodů s Íránem, Afghanistánem a jinýmy spřátelenými a prosperujícími zeměmi. Chtěl jsem  prezidentovi vyjádřit solidaritu. Napsal jsem si do deníku, že Chomejní je píča a očekával, že mě někdo prokleje. Jak vidno, dosud se tak nestalo.

Chaun byl v daném období mnohem plodnější. Spíše bych měl napsat, že více výživný a záživný. Pobýval v Dalmácii a jeho zápis začíná střelbou. On a jeho společníci jsou vyděšeni, zatímco majitelé domu, ve kterém bydlí, se v klidu dívají na televizi a popíjejí víno. Jeho matka se rozzářila nadšením: „Ano, ano! To určitě Srbové či muslimové prolomili frontu a útočí na nás. Už se těším, jak je budu přemlouvat, aby nás nezabíjeli, a jak se jim nabídnu, aby místo Helgy a Lídy znásilnili mne ..."

A já? Nudně popisuji praxi na zemědělce a v obavách, že si tchán listuje mým deníkem v době, kdy nejsem doma, vynechávám všechno ostatní dění. Jak pokrytecké oproti Chaunovi, který snad nezakrývá vůbec nic. Už chápu, proč se někteří kolegové přede mnou bojí promluvit, abych z nich neudělal hlavní postavy své deníkové tvorby. Jsem Homo pokrytec. No, někdy to může být to samé jako Homo sapiens.