Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pře.

15. 01. 2002
2
1
1554
Autor
upřímná

Takovýhle věci vznikají, když se ve mě perou moje nesmiřitelná dvě já.

Zahoď poslední vlaštovku z papíru,

protože další už ti neudělám.

 

Vymaž mě klidně z paměti,

ale já neodejdu.

 

Ztrať se mi v poušti prázdna

a já nebudu plakat.

 

Dotkni se hvězd,

nebudu se dívat.

 

Slož píseň

a nikdy ji nezahraj.

 

Zkus být neviditelný

a neslyšet.


1 názor

jedno já - to tišší má navrch. A to druhé se přestane na chvíli hádat ...usměje se... a dělá, že se zas tak moc nestalo. A to tišší se protáhne v kloubech, přivře oči a najednou tu není na chvíli ani jedno znich to aby tu nebyl strach, že s tím něčím za tím vším, se nemá cenu přít

Katčenka
11. 03. 2003
Dát tip
Krasny...mas muj tip

upřímná
19. 09. 2002
Dát tip
Nikdo nikdy nemuze vedet co sem timto chtela rict, me se to libi a vyhovuje mi to tak jak to je :o) Ale dekuju

JosefTupý
19. 09. 2002
Dát tip
nemůžeš ale počítat s tím, že by se kdy jednalo o umění. tam kde je kód neproniknutelný, že ho nerozšifruje nikdo... no...

JosefTupý
16. 09. 2002
Dát tip
no, nic moc, chybí nějaká pointa, aby to aspoň nějak zaujalo...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru