Okřídlenky (978)

To je ta tma venku za oknem :) - děkuji za nahlédnutí a čas zde strávený.

I když moderní poezii moc nerozumím, občas se nechám svést a něco málo si přečtu - a pak na to civím - jako Básnířka do toho nočního pokoje. Nerozumím, dle jakého klíče jsou zde seřazena slova i myšlenky. Odkud se kupříkladu zde, v tomto pokoji, vzala černá tma, když v básni jasně stojí, že "lustry svítí". Ne jeden lustr, hned nejmíň dva. Stíny snad, ale černá tma? To "okno do tmy - zrcadlo" přece muselo jas lustrů odrážet! A stejně se to dobře čte - těším se smyslem jednotlivých útržků vět, kochám se rytmem a libozvučností celku. A to by mi mělo stačit. S úctou Váš Ed

nerus...

:-)*

*

MKB: :D Všichni: díky, kluci! :)

muži sa radi dívajú *

/*

Vzpomněl jsem si, jak můj kamarád kdysi vyprávěl, že byl v kině a v první řadě seděla skupina neslyšících. Pomalu se zdvihal vítr od jejich hovoru, jak mávali rukama. Najednou se v sále zhaslo a ze vzdálenější řady se ozvalo: "Tak, a máte po kecání!" Čímž se pochopitelně nijak nevysmívám jakémukoliv postižení, tahle věta mi totiž přijde spíše milá než jakkoliv urážející :)