Vigilie za K.

Vigilie za K.


I.

v totemu
dvanáct ozvěn
jak hadi
v našich rukou

dokáží zabít
vtáhnout do dřeva

nechoď k nim
mají duši stromu
jedové žlázy
pod kůrou

duchové dřeva
tvoji věrní bratři
k smrti tě vábí
hlazením



II.

dnes ráno
kopce řvaly
v údolí praskl
řeky hřbet

obzor si
drásal tvář -
ptačími nehty

..

jako by jeden výdech
měl sílu
zničit svět



III.

v plicích dva stromy
jak uschlé mloky
držené za ocas

držené
v tůni vody
která jim dává žít

mít v těle rybník
a nenahmátnout
stavidlo



IV.

utopen
vlastním tělem
jako by loď
oblékla moře

roztrhán racky
do rybářských písní

večer, když ryba
pleskne o stůl
promění její maso
v život

palivo
našich těl