Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČlověk versus králík
Autor
horák
Vstupuji do třídy, abych si odbyl další ze svých premiérových vyučovacích hodin. Ano, je opět září prvního roku mé praxe. Jsem nadšený učitel. Představuji se žákům a žádám je, aby se i oni představili mně. Docela dobrý. Jen pár puberťaček se pochichtává a Kořínek, který je o hlavu větší než já, mi dává najevo, že už s touhle školou něco zažil.
Po představování přistupuji k tabuli, rázným tahem křídou ji dělím na dvě půlky a promlouvám k žákům: "Loni jste probírali savce. Letos se budeme zabývat člověkem. Pokusíme se porovnat člověka s typickým zástupcem savců. Tak copak bylo v učebnici za typického savce?"
Po slonovi, ptakopyskovi a Pivrncovi konečně někdo řekne králík a já tedy na jednu půlku tabule píšu králík a na druhou člověk.
"Tato metoda se jmenuje brainstorming a spočívá v tom, že všechna, byť nesmyslná řešení problému se napíší na tabuli a nakonec se vyhodnocují. Tak jakýpak je rozdíl mezi člověkem a králíkem?"
Pár snaživců se snaží zalíbit: "Králík má chlupy. Člověk je větší ..."
Nadšeně píšu po tabuli. Jednou, když se otočím od tabule, hlásí se i Kořínek. Má pýcha nezná mezí. Tam, kde pohořely generace učitelů, uspěji já, začínající kantor, který ještě ani nemá nárok na osobní ohodnocení. Ignoruji ostatní zvednuté ruce a můj ukazovák jednoznačně zamíří na Kořínka. Ten se přímo zatetelí štěstím: "Člověk má větší penis."
Třídou to zašumí. Třída ztichne a všichni čekají na mě.
"Tak se předveď, Horáku!" říkají si. Záda mi zvlhnou, ale v koutku se objeví hraný úsměv. Bez komentáře drobným písmem píši, že člověk má větší penis.
Práce chvíli pokračuje podle mých představ, ale najednou opět vystřelí Kořínkovi ruka nad hlavu. Nejprve dělám, že ji nevidím, ale ostatní děti polevují v aktivitě. Dokonce ty, které již měly ruce nad hlavou, je dávají dolů. Nakonec se hlásí jen Kořínek a vypadá to, že to jen tak nevzdá. Nesměle ukazuji někam do jeho rohu. "Králík neonanuje."
Během dalších deseti minut se mi navzdory drobnému a ještě drobnějšímu písmu zaplnila tabule výroky: králík souloží rychleji, častěji, neví, co je láska, samice člověka může mít větší mléčné žlázy atd. Koukám na hodinky, vysvobození se blíží. Na slíbený rozbor nedochází.
Příští hodina vypadá standardně: výklad, zápis, závěrečné oakování. Do konce školního roku se budu děsit představy, že někdo příjde na hospitaci a otevře si sešit mých žáků na první straně.