Trosečník

Často myslím na podivný věci

na pár kroků před jedoucí metro

na prášky na spaní

na spoustu alkoholu a žiletky

Často je mi mizerně

brečel bych,

ale už na to nemám sílu

a nejspíš sem na to i srab

Ležím v posteli

civím do stropu

a rozmejšlim jak zdrnout před karmou

Někde v koutku srdce vím

že svět byl zasraně krásnej

barevnej

a veselej

Zavřu očí

Snažím si vzpomenout

Bloumám v tom zmatku opia a ginu

a na chvíli je to dobrý

Pak vstanu a v okně si zapálim cigáro

lidi chodej

chodníky plný

a já sem jak na pustým ostrově

trosečník

co už se neumí vrátit

co začal bejt v tý svý posraný džungli jako doma