Písmák Poznání
Myslel jsem si, že jsem znalec,
všech razítek majitel,
jenže vždycky byl to mazec
a já byl ten trpitel.
PF 2014
PF 2014
Ačkoli sám teď vočistci se nacházím,
ke všem se skromným přáním přicházím,
přeji více respektu a více sametu,
O naší dceři
O naší dceři……
Jak na poušti, kde oázou jsi sama,
sedm let radostí a Ty už malá dáma,
ačkoli nechápeš, proč máma tady není,
Mezi dimenzemi
MEZI DIMENZEMI
Čekaje, že se cos stane,
na tváři zpocené, odřené dlaně,
nemoci plamínek uhasit zcela,
Nevěřím
N E VĚ Ř Í M
Nevěřím, že lenoch pílí zajiskří,
nevěřím, že stromy budou vlétě bez listí,
že nevěrník spokorou ustrne
Žákovská....
Máme novou učitelku,
jde zní trochu strach,
vsukni potkáváš ji zřídka,
chodí vkalhotách.
Sebeobrana ?
Sebeobrana.
Komu věřit. Kdo Tě hladí.
Nebo tomu co Tě svádí.
S ženou nebo bez ní.....
Udělat si přednost ze lži .
To raději člověče selži.
Nic není samo, všechno se lepí,
i když to často pak podlehne sněti,
Čeká na čas odjezdu....
Čeká na čas odjezdu….
Šesté jaro sedí vkleče,
sem tam vzlykne pohledem,
čas se pro ni mírně vleče,
Havran pírko od Storcha
Kadeře havranních citů,
sopránem pohladíš,
možná zas zemi mýtů,
pro duši mou ubráníš.
Kamarádka
Kamarádka
Vzpomínám mokře, už jenom vmysli,
vždycky jsem kráčel obklopen,
člověk je blázen, co nemá, syslí
První noc bez Tebe....
První noc bez Tebe. …
Sto metrů čtverečních samoty,
bez něhy, hlazení, dřímoty,
bez obzorů a dálek,
Martince
MARTINCE
(něco máloze srdce od rodičů a dětí)
Tak už je to tady, etapa završena
a my teď pokukujíc, hledáme správná jména,
Taková zvířecí......
Kdysi včase minulém,
vjednom lese ponurém,
žila malá veverka,
taková ta čiperka,
Výročí
Výročí
Dnes je to patnáct jar,
co poznal jsem Tvé vnady,
bohužel teď už zmar,
Podzim života
Podzim života
Listy už nejsou, míza je suchá,
bolestí chápu svou vinu,
lidskost už zmizela, vidím jen ducha,
Další etapa.....
Otevřel jsem novou knihu, čtu ji pomalu,
kde každou stránku pohladím a vstřebám
a všude samá hloubka, radosti pomálu,
tak držím otěže a nový smysl hledám.
Vánoční
Nemáš tenhle čas ráda,
všude se hlásají objetí
a ty jen Tvoje záda,
v nepřiznaném zajetí.
Noc
Noc
Dnešní noc byla snů prostá,
neschopen usnouti, beránků do sta
a každý svlněnou šálou,
Vánoční nelady
Vánoční čas se blíží kroky drába,
aby nás všechny do radosti hnal,
však u mne to spíše bývá vřava
a radost sláskou jsou stále dál a dál.
Něco málo o Tvém ruměnci
Něco málo o Tvém ruměnci
Ruměnec vTvojí hebké tváři,
nachově rudý jak Tvoje tělo na oltáři,
kdy každým tepem moji duši hladí,
Spolupracovníci
Spolupracovníci
Každý je Stalin,
radost zde mlčet,
kdo mluví,
Samota či rej
Samota či rej….
Ohluchly stěny a zdivo se loupe,
ztemnělá duše se zločinně koupe,
sloku jsem dozpíval, začíná jiná,
O něčem jiném
O něčem jiném
Modravé ubrusy, bělostné tabule,
lidé jsou při chuti, absence zlovůle
a někde uprostřed dvojice rozjímá,
Před zrcadlem
Před zrcadlem
Uvolním si stavidla
a otevírám den,
moje ženská vnadidla,
Čistý štít
Nikdy jsem nebyl bez viny
a nejsem asi jediný,
snažil se nelitovat směry
a hřál se v stínu své důvěry,
Samčí monolog
Už čtyři křížky na zádech chlapských mám
a tak bych mohl řečnit, blafovat, nadouvat mužské vaky,
ale já budu dnes upřímný směrem k vám
a prozradím, co víte možná taky,
Ejakulace
Vybral jsem Tě podle ceny,
1500 Kč za hoďku je docela good taxa,
vypadalas na fotce jak mnohé ženy,
které by mi záviděl i hezoun zpěvák Maxa.
Proč ?
Proč už Ty moje oči nejsou prostě top,
proč každý jiný vtipálek je nade vše
a mojím vtipům prý smál by se snad snob,
a každá moje chyba je to zlé.
Bála se
Bála se….
Těkala očkama na peróně a vybírala směry cest,
vruce svoje desatero, kterým chtěla vždy se vést,
pragmaticky vybírala, určovala pořadí,
Déšť
Déšť
Probouzí mne zvukem Tvého pohledu,
jež nezachytí žádný přístroj v kraji,
a ochladí mi duši plnou nevzhledu,
Vzpomínka
Je ráno. Stejně šedivé a kalné jako mnoho jiných rán posledních půl roku. Vstávám znechucen sebou, světem a pomalu, násilně, si navlékám masku přeživší existence. Jsem bez energie a bez chuti žít.
Moje milá deprese
Zas stejné ráno a Ty jsi tady zase,
jak královna ledu vcelé svojí kráse,
úsměvy mělké rozeseješ vduši
a já vím to, co mohl jsem už tušit,
Rozkoš
Obtočím si hřívu Tvojí něhy kolem zápěstí,
Ty vystřelíš svoje bělmo do oblohy
a s jednou ulicí na Tvoje vymetené náměstí,
kde sloupy tvoříměkce roztoužené nohy,
Zločin
Jak nepopsaný papír,
jak neostřený rapír,
jak hymenózní jeskyňka,
jak lihuprostá pralinka,
Slávce
Fyziognomicky totožná bytost,
však předtím neznala jsi lítost
a bylas větru oddána,
panna mé duši prodána.
Stoupáme dolů....
Potím se, zalapám po dechu a můj pohled spočine na budík, který se na mne lačně usmívá, protože ví, že on je ten kdo vynáší. Nějaký špatný sen, už asi neusnu. Budík svítí do noci a na jeho tváři se zračí tři hodiny po půlnoci. Za hodinu vstávám do práce, začíná další den.
Čas
Vidím oči, radost, kopii ženy mojí,
vidím odlesk mého života,
vidím jakjsoucno čas mi krojí,
vidím loď, ježneztroskotá.
Kryogeneze
Jak tisíce čepelí,
chladí a řežou
a tropy už nejsou.
Ty daleko už za obzorem,
Jediné chlapské vysvětlení onanie
Přichází to pomalu a tiše,
psst, nikdo nás nesmí vedle slyšet
a tak s hrdelním výkřikem do deky
a výrazemvíce nežpravěkým,
Vina
Nejsem nevinný a kroutí mi to vnitřnosti,
proslzím hodiny a synonymem radosti,
jsou pro mne jenom Tvoje oči,
ustrašené, bez pomoci,
Ecce homo
Sám sebe se ptám, jestli můžeme někdy napravit křivdy, které jsme spáchali sami na sobě prostřednictvím někoho jiného. Časová prodleva od našich křivd, nám dá nový rozměr našeho konání a krásná sedmikráska se časem stane masožravou květinou. Co nás pudí k tomu, abychom si vybrali vždy tu nejhorší možnost. Chci si odpovědět, ale nejde to, tady totiž empirie nepomůže, je to o emoci, citech a duševní zralosti.
Pravda a lež
Dvěkudlanky na ulici
obě cítit, žebrající,
vůni našich otázek.
Odpovědi ovšem zcela,
Danajský dar života
Ačkoli možná trochu mrtvím
a živá voda nikde dnes
o to víc prahnu po východu slunce,
kdy všechno od nuly se rozebíhá
Beznaděj žití
Padá stín na život a city,
neprodlužuje se jako když slunce svítí,
otevírá nenasytnou tlamu, která nemá nikdy dosti,
chce víc a víc spolknout, žije bez střídmosti.
Erekce
Mám takové malé bolístko,
erektilní zlobivé tělísko,
že vždycky když to nejmíň chceš,
tak hledí vzhůru do nebes
Ranní sexeuforie
Dneska ráno,
zebe zima,
Tvoje tělo,
chvátí rýma
Jihnu lásko......
Jihnu, lásko.
Jak kopretina v helmě u vojáka,
jak maligní nádor prostaty,
jak kohout na plotě, když se užsmráká,