Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePředrozvodová
22. 07. 2012
4
5
709
Autor
ffrruukkoo
Do větru pláči svá neslyšná přání,
k mrtvému srdci přitisknu dlaň,
ze zlata kroužek mi jediný brání
odejít, seč platím nejkrutší daň.
Mladá jsem, přec se jak stařena cítím, o léta okrad´s mě prohřeškem svým, do dáli dávno již jak slunce nesvítím, krajinu vůkol mě pohltil stín.
Teď říkáš: Mám tě rád! Jinou však miluji! ve dvojí zlomil jsi útroby mé, přijdeš-li později se slůvkem LITUJI, uslyšíš ode mě hněvivé NE!
Hraješ si se mnou, jak tvá kočka s myší, jednou jde odpustit cokoli. Mé srdce tvé dávno již neslyší a pak že láska nebolí.
Mladá jsem, přec se jak stařena cítím, o léta okrad´s mě prohřeškem svým, do dáli dávno již jak slunce nesvítím, krajinu vůkol mě pohltil stín.
Teď říkáš: Mám tě rád! Jinou však miluji! ve dvojí zlomil jsi útroby mé, přijdeš-li později se slůvkem LITUJI, uslyšíš ode mě hněvivé NE!
Hraješ si se mnou, jak tvá kočka s myší, jednou jde odpustit cokoli. Mé srdce tvé dávno již neslyší a pak že láska nebolí.