Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMilostná báseň
Výběr: Eli.Benett, tóru.u, Smetiprach, Markéta
29. 07. 2012
23
12
3206
Autor
egil
Milostná báseň
Nejlépe pole či sad…
Pokud však nejsou, tak vymyslet:
rostliny, zvířata, strachy a křik;
spoutat to všechno do jednoho celku
plotem či větami; a následně utéct
k úplně jinému tématu.
A tam se smát skoro k slzám.
Jak ten smích umí být režný!
Šťavnatý, s jakostí zralého obilí;
pubický – obrůstá kořeny stromu…
A dál řešit cokoli, jen ne to pole či sad.
Ať se strach stěhuje do masa.
Jen ať si rostliny, svíjené plísní, bují a kypí.
Co je nám po tom –
necháme strach, ať se páří
s nějakým jiným či úplně stejným
mrzutým strachem.
My se tu bavíme! Slyšíš?
Není, než tady a teď,
příčný řez chvílí je ve tvaru sluníčka…
Jenom ne do sadu –
do toho zvadlého, hnusného sadu…
Anebo na pole
hrabat to bojácné, plesnivé obilí.
Radši vše spálíme.
Pojď, budou plamínky,
nádherná všežravá kuřátka –
až snědí sad, až vyžerou zbytnělé pole,
každé si klovne a uklovne
kousíček našeho mozku.
A pak?
budeme tančit jak zbavení smyslů,
budeme tančit jak
hluší a slepí a zbaveni smyslu.
12 názorů
Toč se zběsile v rouše Adama, upadni na zem, kde se dvojice žen intimnostem oddává...
ten koniec mi prišiel dosť mimo ,ale nápad básne a vedenie sa mi páčili