Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSubpolární
Výběr: tóru.u
18. 08. 2012
14
12
1383
Autor
Morasten
Tak obrysy ztrácejí smysl
sochy se začnou hýbat
a nerozeznáš je od lidí
ti kamení pocitem že obzor budov
je tady navěky
přenechají pohyb slunci tomu z okenních skel
se stejnou vírou v slunovrat
že se cedí přes vrásky až k naději
**
Hořící vločky spatříš
přes chvějivé řasy plné moře
to rozpuknutá semena
duší které zasel do ledu
tento rok
Tvoje zima bude také poslední.
12 názorů
Díky, tóru.u,
to s těmi sochami je chronicky známé, ale já jsem tuto část napsala přímo ve městě, resp. ve dvou městech, kde se díky různým vjemům a pouličním podnětm zdálo, že lidi a sochy nelze oddělit.
Bylo to trochu děsivé.