Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRanní vlak do města
Autor
tonas
Myslím si, že hodně z toho, co je dnes vydáváno za poezii, jsou bláboly, jimž nikdo nerozumí. Možná, že se mýlím, že jsem poeticky zpozdilý, ale já tomu nerozumím. Jsou tu dvě krajnosti, banální a nevkusné texty populárních písniček a pomatené texty vydávající se za moderní poezii. Mám rád tu poezii, která je poezii všemi obvyklými poetickými nástrojí a zároveň je srozumitelná. Proto mám rád i ruskou klasiku. Řadím do ní některé autory, co se protloukali falešnou ideologií zamořenou první polovinou minulého století. Pasternak je jedním z nich. Přeložil jsem a rouhavě doplnil dalšími obrazy jednu jeho proslulou báseň.
(volně podle Borise Pasternaka)
Ranní vlak do města
za oné velké kruté zimy
žil jsem za Moskvou delší čas
však povinnosti kázaly mi
dojíždět tam skrz sníh a mráz
chodil jsem na vlak časně zrána
pod nohama mi skřípal sníh
jak černá kaňka zkřehlá vrána
krákala na mne ve větvích
stařičká vrba u přejezdu
která tu roste odjakživa
v koruně místo listí hvězdu
a celou mléčnou dráhu mívá
o kousek dal mne míjel vlak
přízrak, nočního ptáka let
vyhrnout límec, nespěchat
můj odjíždí v šest dvacet pět
kol mašinky se pnuly páry
sršely jiskry; ostrý hvizd
pak rozezněl se můstek starý
jednou se zřítí, jsem si jist
ve voze krásně teplo bylo
vložil jsem bradu do dlaní
vezl se v sladkém polobdění
a purpurovém svítání
přemýšlel, ba i trochu snil
jak zvláštní zem je širá Rus
jak dýše, žije, jako kdysi
po letech bídy, válek, hrůz
vagónem vládl čilý ruch
dělníci, učni, trhovkyně
maminka nastavila prs
kojenci ukrytému v klíně
přes příliš časné vstávání
i přes třeskutou zimu venku
byl slyšet bodrý hovor, smích
někdo už otevřel si sklenku
jen studentů pár v rušném voze
mimo ten shon a mimo spěch
četlo si v nepohnuté póze
v knihách a velkých sešitech
a to už Moskva, světla její
dříve než jsme se nadali
běžely sněhem u koleji
pozpátku někam do dáli
pak všichni k metru rozešli se
ledovým hladkým chodníkem
ženy mi střemchou zavoněly
a děti sladkým perníkem