MORBIS PICTUS

Jste unaveni hlubokomyslným básněním? Dejte mozkozávitkům odpočinouti u nové, nepravidelné série hrůzostrašných skečů ve verších. Prvních 666 na vás čeká níže...

A nezapomeňte... smích prodlužuje život přesně o 2, 54 vteřiny za 10 let.

 

 u b o h é  d ě ť á t k o

posrané děťátko leželo v kočárku bez hnutí

moh bych jej přebalit i když mě okolnost nenutí

páč když je mrtvé

což poznám zrakem svým zkušeným

měl bych ho pohřbít a zaházet vápnem hašeným

 

 z á t i š í  s  j e h l a m i

zazvonil jsem na hranu

na vratkém stála jehlanu

a že nejsem zvoník sběhlý

vystřelily z něho jehly

pronikly mi do chřtánu

 

 k ř í ž o v ý  v ý s l e c h

jidáši

vážně jsem zombie v rubáši?

zlé proudy cítím v řece žil

a krev mi buší v nejistotě

asi jsem včera nepřežil

křížový výslech

na golgotě

 

 n e b e z p e č n á  s t a r o ž i t n o s t

plivla mi kobra do tváře

kousli mě krokodýli

schovávali se v almaře

po strýčkovi z dillí

 

 d í t ě  a  d ě d

děťátko pláče -  co ho bolí?

ať už se zeptáš kohokoli

odpoví stejně: jdou mu zuby!

dědeček pláče - z prázdné huby

zaznívá jekot tvář mu bytní

strašně si zoufá - slzy plaší

 

bolí ho totiž otvor řitní

 

patrně jste již na to přišli:

zuby sněd večer spolu s kaší

a dneska ráno

ven mu vyšly...

 

s m r t e l n ý  o m y l

nepsaný zákon nad nějž není:

ty kdož se volem narodíš

zůstaneš asi navždy volem...

kamarád včera při kouření

oslepl - blbec - však už víš:

spletl si mentol s metanolem

 

...

 

 

 

 

 

 

 

---