pětadvacet střídavých

je tohle ještě poezie?
ten okamžik 
uvědomění si že to bylo zbytečný

    říjen se jim oběma vrýval do paměti 
    už od chvíle kdy vystupovala
    z tramvaje šestky 
    a odevzdala mu
    všechny své takty

    jeden den v tom městě 
    kdy s ním byla naposledy
    doopravdy šťastná 
    a on se sebezapřením
    vyměnil podpis petice levicovýho kandidáta na náměstí
    za chvíli soukromí ve dvou

okamžik přemýšlení

    co znamená "miluju tě" a že to není jen
    společný procházky po zoo a 
    rozcuchaný vlasy ale hlavně 
    vděk za zájem

okamžik zapírání

zmrzliny co jí slíbil až bude zase léto

    
dneska to už vidí jinak když

    veškerý sblížení mezi nima si 
    pamatuje už jen schránka přijatých zpráv
    veškerý sblížení je asi jako

    "ochutnej a táhni"    

bylo by to stejný?
    když mu napsala "když mě opustíš, skončím jako děvka"

    a on by to fakt udělal?

bylo by stejný 

kdyby ty city opětoval levný holce ale 
přibalil k nim pade?

dneska už to vidí jinak
    čeká v Brně na tramvaj šestku a 
    přitulí se k němu maximálně ten bezdomovec
    kterýmu tenkrát daroval svačinu

je tohle ještě poezie?

když mě rádio přesvědčuje že "To je ta Písnička pro Tebe" a já vím že 

když dneska projíždím Brnem

    už nemyslím na ty chodníky a chvíle co patřily nám oběma ale 
    říkám si jen
    

"Brno hlavní nádraží
        pětadvacet střídavých.."