tvor/ pod povrchem

*

náročné. například úvodní obraz až někam k "vratké chůzi", nebo obraz muže - lodního trupu cítím intenzivně. - reflexe mezi nimi o něco méně, tak se zamotávám. "ve jménu klíče / hledám k té hladině dveře" je více rétorická figura než obraz, ale i jako taková by mohla mít v textu funkci. -

líbilo by se mi víc, kdyby ses vynořila, kdyby to konfliktní napětí, které se nyní snažíš vyjádřit zakrouceným, překládaným a přerývaným obrazem, bylo za obrazem přímějším, což neznamená plochým. - to právě ne. i když chápu, že tohle je pro tebe nyní ten pravý jazyk. to je poznat. - jak je vidět, lze rozlišovat i tady: "muž je lodní trup" - je jednoduchý, ale významem nabitý obraz. - možná záleží i na tom, jak vůdčí obrazy rozvinout, co říct, co vypustit apod. - čtenář se nepotřebuje dovědět úplnou "pravdu" o události. poezie nemusí informovat.

nebo: "zaryli se do dna a tím fixují tělo na místě…" - v tomhle případě by se dovysvětlení smyslu asi dalo přijmout jako nerušivé. ale stačilo by i jen "zaryli se do dna" a čtenář, který není hloupý, si bude asociovat další významy, které není vždy nutné popsat. - chápu to tak, že zde se jedná o zvýraznění jednoho rysu pomocí redundance (opakuješ význam, který je potenciálně obsažen v "zaryli se do dna")

*

díky ;)

v očích má dvě kotvy,

přičemž kotva je zařízení, které spojuje

plavidlo se dnem

!!!