Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seR&E - Mám tě ráda
Autor
VH64
Mám tě ráda
Šli jsme na procházku, jak už jsme měli zavedené, Eliška za ruku s maminkou, Renatka se mnou, za sídliště, potom stráňkami mezi zahrádkami dolu k Labi a ulicemi zase zpátky domů. Něco okouknout, něco možná koupit, povídat si.
Jak jsme scházeli, sbíhali a slézali stráňky, Renatka vypadala zamyšleně a zpomalovala, až jsme byli docela pozadu a vlastně sami. Podívala se na mě nahoru a zastavila – „Já ti chci něco říct.“ Usmál jsem se. Vypadala hodně soustředěně. „Já tě mám ráda, víš!“ A bylo vidět, že si vydechla, ale pak se zarazila, zhluboka nabrala dech, zase na chviličku zarazila a rychle dodala – „A taky maminku, Elišku, Míšu, ...“ Připojila všechny kočičky, co s nimi bydlely, prostě nezapomněla na žádného živého tvora v domácnosti. Nechtěla kvůli mně nikoho odstrčit.
Dívala se celou tu dobu nahoru, prstíčkem odkývávala každou další bytost, a já jsem věděl, že šťastnější nebude ani ten někdy v budoucnosti, kterému větičku zopakuje s míň zakloněnou hlavou a bez dodatků.
27 názorů
Hmmm, neřekl bych, že tady šlo o naivitu nebo přílišnou upřímnost.
A vyrůst ze schopnosti říct někomu nebo o někom, že ho mám rád, to bych asi nechtěl a ani nikomu nepřál.
Tangens_Omega36
Nějak mi uniká z čeho děti vyrostou, ale nevadí. I tak děkuji!
aha, už rozumiem, dík
mám veľké medzery, nejako ma to VH64 odrádzalo, že to nebude nič pre mňa a náhodou som nakukla a je!Postupne si ťa dočítam
gabi
Já nejsem tatínek. Jen jsem u nich nějaký čas intenzivně hostoval. Ono se to myslím postupně v dalších střípcích vyjeví.
Děkuji!
Lakrov
Nějak to začít musí a proč smutné výhledy? Smutné by bylo, kdyby to už nikdy neměla komu říct. Jen ať to říká ještě párkrát v životě. I za vnoučky budu rád.
Děkuji!
to je úžasnééé *
s nimi bydlely? nie s námi bydlely? na prechádzku predsa išli maminka, tatínek a sestričky, nie?
Zpočtku rozpačité, snad i trochu nepřehledné, ale závěrečný akord zní hřejivě, ač s výhledem do budoucnosti možná trochu smutně.
No jasně! Chlapi jsou přeci celý život pánové. Od mateřské školy až do domova důchodců, alespoň já to tak mám odposlechnuté a zažité. Ženské si zase celý život navzájem říkají holky.
Pane, pojďte si hrát!
S holčičkama byly krásné chvíle, ale vždycky je to trochu složitější...
Děkuji pane Zordone!
Pane potomku, tahle si to zaslouží. Já byl tenkrát taky na měkko...
Děkuju!
pavlikovaruzenka
14. 01. 2013klídek, čekejte můj slavní vávrat:D
A, omlouvám se všem ostatním, ještě speciálně děkuju Růžence za návštěvu, už jsem ani nedoufal, že je mezi živými.
pavlikovaruzenka
13. 01. 2013strašně milí to je!