Když venku padaj kapky deště

Venku padaj kapky deště,

už je to spíš vodopád,

líbat chci Tě chvilku ještě,

něžně šeptat: Mám Tě rád!

Koukám, Zamilko, že se Ti hned na úvod dostalo uvítání "náročného čtenáře" a znalce! Nic si z toho nedělej, von je tak milej ke všem! Źivot s okoralým srdcem je holt těžkej...

♣"Jen jedno je těžší, než nepoznat lásku: Nemít už ani naději..."♣

♥Ale najdou se tu i jíní čtenáři, věční romantici, a to dokonce i mezi starými psy a fenami, co už taky něco pamatujou...:-)

I já si raději přečtu hezké optimistické verše než podobné kritiky citových ztroskotanců...:-))))

až teď jsem objevil avízo od tebe :-); jasně, že po těch letech pořád žiju :-)

Tak ono je to klišé vlastně celé. Nebudu se přít, že pro tobě blízkého člověka je to určitě moc milá básnička, která zahřeje. Pro jiné takové pěkné, středostavovský vkus neurážející. Jedním slovem Biedermeier. Ovšem "náročnějšímu čtenáři" (ale no fuj), který chce a musí k textu přistupovat jako k živému uměleckému tvaru... či spíše pokusu o něj, nezbývá než konstatovat všeobecnou zvetšelost a mumifikaci. Tím nechci urážet, chci se pouze dotknout... toho, co by mělo být zřejmé a není. Je to prázdné. Nikoli ty nebo tvé srdce, nýbrž text. Podstatou básně je totiž Tajemství ;)

clovrdik: dobré vědět, že stále žiješ... po těch letech.

Ty růže tam nejsou pro srandu králíkům :-) Jde o to kvetení a pojem, čímpak je asi ta poslední zahrada ? :-)

první dvě strofy dobrý, pak dost hustý klišé o růžích a poupatech ...

Děkuju, jsem ráda, že se líbí :-)

Jo, tohle je nesmírně pozitivní dílko. Hezky napsáno. Tip.

Děkuju :-) Je to prostě jen o tom: jaký si to uděláš - takový to máš :-) I když občas taky zaprší ...

Jsi docela optimista......držím palce ať Ti to vydrží...já na růžovou moc nevěřím...realita je černošedá...běda :)