Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLoučení
Autor
Chalí
V pletencích těl pláčeš mi na rty.
Slané kapky slz.
V bílém závoji Tvých vlasů
dýchal jsem vůně, leč byl suchý mráz.
Popřej dobrou noc
do prázdného kouta zrak upřený
přej dobrou noc
než odbijí hodiny ranní.
Věz, že jsem stále živ,
jen udělal jsem krok zpět.
Spojí se opět naše rty.
Možná za pár let, možná teď.
3 názory
Musí podotknout, že realita v tvém případě není pojata nezajímavě, nebo nudně. Myšlenkově nezdá se mi to nijak zbytečné.
Ovšem jazykově jsi to neuchopil (pro mě) nijak slavně!
Slané kapky slz. Dokonce trojí tautologie - Slzy -> slané, slzy -> kapky, slané kapky-> slzy. To už bohužel neumím považovat za umělecký postup.
V bílém závoji Tvých vlasů - takže bělovlasá stařena - a já čekal ohebnou dívenku.
dýchal jsem vůně, leč byl suchý mráz. - ovšem tady ten střih, už jsem vážně taky čekal vůně a takhle mi sebrat moje iluze. Ten mráz zamrazilo teda (Ironie)
A tak dále...
Líbí se mi to, jen bych zrušil ty tečky na konci veršů a krom prvního verše v odstavcích byl použil malá písmena. Takhle to na mě působí při čtení rušivě. Ale to je jen taková rada, nemusíš se tím řídit. *