Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sluncem do Paříže

01. 03. 2013

2268

Autor

oran

Jedu do Paříže

linkovým autobusem

z Praha-Holešovice

a s malými japončíky

jejich otec

s flekem na tričku

hlasitě chrápe

vypadá seriózně

já nechrápu

nikdy

aspoň si to myslím

mačkám zvonek

v přistěhovalecké čtvrti

jsou otevřené dveře

zaseklé kamínky

cinkají u oběda

Bonjour, Bon appétit..

mluvíme najednou

a přes druhého

jako hlavy

jejich andulek

v drátěných pletivech

Excuser moi, je ne parle pas francais

Non, monsieur, vous parlez francais!?

no ne jako

já umím jen tuhle větu

- s úsměvem se chápeme

jdu po schodech

andulky dole pokračují v cinkání

já si dávám sprchu

střídám teplou a studenou

za oknem dvorek

dopadá na něj slunce

já dopadám na postel

..uprostřed snu

se rozezní snad všechny zvony světa

s nimi i moje srdce

7 názorů

nikam mě netlačíš, jen mi tak nezávazně a proškrtaně vyprávíš o Paříži. Dobrý. Až na ten závěr. Ten je debilní. Dopadá na něj slunce. Odsud do konce už bych škrtl a nahradil jediným veršem: a za ním už ta Paříž (nebo něco takovýho...)

nonamebeast

01. 03. 2013

Dát tip

já bych ten konec dala možná spíš jako prolog, ale to, že k tomu úplně nepatří je znázorněno kurzívou, to jo.

Hmmm...začátek se mi líbí asi nejvíc, ovšem ani pak to není zlé, a líbí se mi zapojené té francouzské fráze/věty, kterou zná většina Čechů a po které většina Francouzů počítá s tím, že teda tím pádem francouzsky určitě umíme :-)