Jen sýček

Přemýšlím, jestli repoužít slovo poučné. Ne.

Ale přesto z toho mám takový dojem. Zvláštní směs výdobytků racionalismu. Magnetické proudění, kolektivní nevědomí.

Nenasytná tma na závěr a ještě zima z ní. Těžko uchopitelné. A snad i neuchopené. Proč sýček? A proč bodláky a pýr? naskakují mi vyjmenovaná slova.

No první báseń u tebe mě úplně nepřesvědčila. O to víc jsem zvědav na další. Případně se sem ještě vrátím!

Je to na můj vkus takové POUČNÉ, ale to bude hlavně použitím slovesných osob.

1. kolektivní MY v 1. verši mě nutí přistoupit nasounáležitost s kýmsi.

2. Budoucí čas druhé osoby singuláru jako by předurčoval, co  udělám/mám udělat - a tím mě vlastně zbavoval svobodné vůle.

A vše podtrhává (i když ne příliš výrazná) schematičnost.

Přesto si ale myslím, že by se text dal upravit na velmi dobrý, dílčí momenty na mě působí pozitivně.

T.

*

super :)