Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lotos a Moře

15. 01. 2000

2316

Autor

Seek

Zlehounka, jako z veliké dálky, naráží vlny na pobřeží. Stojíš na pláži, která tvoří celý svět. Pláž vystlaná je kamínky, po nich však nikdo nepoběží. Jsi tu jen ty, maličký lotosový květ. Občas tě vlnka pohladí, na nožky stříkne ti pěna. Libí se ti ten pocit, prahneš po něm. Těšíš se každý den, však náhle příjde změna. Hledáš vlnky na moři, nespokojen. Moře ti šumí v odpověď, dálavy promlouvají. Poslouchej kvítku, poslouchej. Slyš slova tichá, jak vločky sněhu tají. "Na moři štěstí nehledej!" Co dřív znělo jak šumění, teď slova tvoří. Není to klam ani ozvěna. Tys přišel sem, hledat své štěstí. Chtěl si být.. růže červená. Tam u vás, tam kde žil jsi dříve, říkávali.. že je v moři naděje. Že kdo tam dojde. Až na konec světa. Božských slastí si dopřeje. Přešel jsi hory, hluboké rokle, místa o nichž ví jenom staří. A po těch letech cestování, stanul jsi moři s hrdou tváří. Však přání se ti nesplnilo. Stále jsi kvítek lotosu, který chtěl změnit svůj osud. Nehybný pomník, bez špetky patosu. A tak tam stojíš.. dosud.

Babetka

18. 04. 2003

Dát tip

I když konec není zdánlivě šťastný, myslím si, že mělo smysl jít (v tomto případě plout) za svým snem... To má vždy smysl - buď zjistíme, že náš sen byl nesplnitelný a tak si nejdeme jiný, nebo se nám splní... Stačí se jen odvážit a zkusit to... A i kdyby se nesplnil, vždyť už samotné snění je krásné... Zpracování i námět mě nadchli, takové jemné vyjádření hluboké pravdy... ***

Neewoa

29. 03. 2003

Dát tip

Ľahúčka a vzletná....možno zvláštny koniec....niet však čo vytknúť:)

soňa

22. 03. 2003

Dát tip

***

Lomarinka

24. 04. 2002

Dát tip

**************************************************************************

Šílená

21. 01. 2000

Dát tip

Azaline patri pismakuv dik:o))) Ten kluk ma neco do sebe:o)))))

Miroslawek

21. 01. 2000

Dát tip

Veršíky trošku kulhají, ale jen malinko, aby Merle nemohl říct svoje zbytečně dokonalý, něžně lehce krásně poetická nálada, fakt hezký.

Když v tmavé mé noře
dočítám Lotos a Moře,
dělá mi moc dobře,
že necítím hoře.
Jenom jemnou lítost,
že tak krásná bytost,
zakletá v tomto malém květu
v kameni pomníku zůstane tu.
Maličký poutník rozkvetá v naději,
že vlny sudbu jinou mu nadělí.
Kolébán počasím
plaví se za štěstím.
Navždy a daleko.
Osud je naměkko,
však zatvrdí své srdce
a snění zemře prudce.
Pak se v písku pláže
sám sebe kvítek táže.
Ptá se po smyslu svého snažení
odpověď snad se skrývá v tvrzení,
že v snění samém bývá cíl,
kdo pro sen žije, krásně žil
a doopravdy.