Jedno ráno jedna bludička v její posteli

Dívala jsem se na něj

a za zády mu padaly hvězdy

Svět

           mu umíral u nohou

a

 všem

co pro něho plakali

bych slízla slzy z koutků

a zacpala jimi všechny      díry

 

                                                         Přes strnulost jeho výrazu

                                                         se přece rozvlnily rty

                                                         „Dobré ráno bludičko“            pošeptal

 

Prsty si protřel čelo             a pak

celý obličej

jak rozestřel žaluzie

Slunce

se pruhovaně rozpadlo

v jeho vlasech

do dvou červených proužků

..............................................

To je normálně v hajzlu

..............................................

obsah jeho duše

se přeplazil přes konec

a

polil mi rameno

 

                                                                 /prostě mě tvý těhotný bejvalky nezajímaj

                                                                 pomyslím si skoro jako chlap

                                                                 po správně probděný noci/

 

Chtělo se mi

zdrhnout        zmizet       vyprchat

jenže na smrt

bylo příliš                    

                                      

pozdě

---