Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvětlo
09. 02. 2002
1
0
897
Autor
Celinka
Za oknem spící světlo,
tak teplé, přes okvětní lístky planoucí.
Pohled vražedný za sebemenší lež,
pro jiného začala jsem být žádoucí.
S dlaní poraněnou, jsem barvoslepá,
z barev rozmazaných na oknech dělá se tma a zima.
Odraz mého nitra, srdce zakrvácené,
podvědomě se Ti stejně Tvá láska zdá zcela jiná.
tak teplé, přes okvětní lístky planoucí.
Pohled vražedný za sebemenší lež,
pro jiného začala jsem být žádoucí.
S dlaní poraněnou, jsem barvoslepá,
z barev rozmazaných na oknech dělá se tma a zima.
Odraz mého nitra, srdce zakrvácené,
podvědomě se Ti stejně Tvá láska zdá zcela jiná.
tohle je můj styl.......krev....bolest.....
víš já nevím, co bych měla říct aby to už nikdo neprožíval.
Možná že to patří k životu, možná, že to není fér.