Byšička

zima 2012/2013, Lázně Bělohrad

I.

Pod lehkostí slunce
sněhy i dech tají
a jaro spěchá, aby zapomnělo
přijít

Na Byšičkách pozvolným kopcem
valí se dubnová zima
jako bys psu hodil kost
a jemu nevoněla

Svatý Petr a Pavel mlčí
i jeho kameny,
všude vzduchem i pod ním
sněží tichá smrt

II.

Umírat jako důkaz, že jsi žil

Křížem chodit, krážem upadat
a s každým zakopnutím
děkovat za ten dar

Strouhy u pěšin i kolonáda Lázní
dýchají i pro tebe
i za tebe, když slíbíš

Když věnuješ jim
propříště svůj krok

III.

Jít je dobré
když praskáš pod botami
a les skýtá tolik míst bludným kořenům

A když jeden z nich
podrazí ti nohy,
najdeš sebe a cestu domů

Zůstanou jenom stromy a stopy
za tebou jako svědectví
toho, že jsi a že tvůj směr
existuje

IV.

Je to zázrak

Jít v dubovém lese a sebrat kaštan,
do dlaně otřít jeho špinavost
jako bys chtěl pod kůži
vstřebat trochu té opravdovosti světa

Tam venku jít
a vědět, že
cítit cokoli je dobré

V.

Než projdeš blata bažantnice,
třikrát zapomeneš
na smutek jako na smrt

Na Království dýcháš jižní větry,
abys nezmrzl
s posledním myším výdechem

Než skončí den,
víš přesně to,
cos měl

---