Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDny, co klovají čarodějku do hlavy...
Autor
naira
Dny
co klovají do hlavy
a černí
zžírají duši mou
rozpolcenou
roztříštěnou
pokroucenou
shořelou až do pórů
nenajdeš zbytky křídel
dlouho neporostou
dlouho
poplouvám dnem
sebemenší vynoření bolí
trpím s každým nádechem
proč
se točí kolem
a krvácí
plíží se trním
trhá se okamžiky
vteřinu za vteřinou
svět ubíjí
čarodějka nenávidí
proklíná
všechny démony
tolikrát létala nad světem
tolikrát skomírala její křídla
tolikrát jí rostla znova
kde sílu vzít
z čeho brát
když všechno je naruby
a vše...vše...
...utopit tak minulost v řece osudu
nabrat plmou dlaň
někde mezi
...tak utopte mne
ať se můžu zjevit znova
nová
možná
nevím
nechci
neznám se
vlastně vůbec nic nevím o sobě
o tobě
o vás
o nikom...
9 názorů
najít slova, co dávaj sílu, to bych si přála, tak snad alespoň pochopení***
díky Čudlo...
díky Mojmíre...
...a pro petra....s těmi černými máš recht, asi to funguje, ale jak s kerými a na jak dlouho...a ten svět..možná mám pocit, že mne ubíjí teď...když zdánlivě není východiska...ale vše chce jen čas...nezastavitelný, někdy ubíjející... ...něco nepředhoníš, neuspěcháš..vše chce své...a ovlivnění je jen na tobě...či spíš na nás samotných..... ....díky