Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak se z princezny stala prodavačka střevíčků
Autor
Pan Ryback
Když je má drahá polovička v koupelně, často se zpoza dveří ozve: „S kým si to povídáš?“
Sice opáčím, že se psem, ale ve skutečnosti sám se sebou. No, co? Vyrůstal jsem jako jedináček. Kdepak, rozmazlený jsem nebyl, ovšem jakmile mi nekoupili vybraný jogurt, rozmlátil bych chlaďák. To jen tak na okraj.
Hrával jsem si například na videopůjčovnu, a jelikož jsem nemohl být zákazníkem i obsluhou, čekal jsem na návštěvy. Většinou to schytala babička, která si po donucení vybrala pohádku. Oproti konkurenci jsem měl velkou výhodu. V regálech byla například Šíleně smutná princezna I. i II. „Dvojka neexistuje,“ bránila se babička, když jsem ji za obě výpůjčky naúčtoval padesát korun.
„To musím vědět nejlíp já, paní,“ odpověděl jsem. Když odešla do obýváku o pár grošů lehčí, napadlo mě to: Jak to vlastně ve skutečnosti s těmi všemi princi a princeznami dopadlo?
Polilo mě horko.
Vždyť taková Pyšná princezna se na obrazovky dostala v divokých padesátých letech minulého století, které šlechtě zrovna moc nepřálo. Jenže hledejte zmínky v archivních zprávách, jež přinášely informace spíše o velikosti brambor.
Nezbylo, než zapojit fantazii a dát na pravděpodobnost.
Sice se říkalo, že se zítra bude tančit všude, nikdo už ale neřekl, že by měli tančit také všichni. Takže zatímco uvěznění rádcové se stali šéfy národních výborů, protože v dřívějším režimu je vrchnost vykořisťovala a za odměnu ještě poslala za katr, král Miroslav, jeho choť Krasomila i švec se se zlou potáceli.
Švec, tehdy v nové roli parazita, si jako obvykle běžel zazpívat za hranice, kde však místo zapění zaúpěl na ostnatých drátech.
Miroslav se „dobrovolně“ vzdal majetku, zůstala mu jedna komora, za níž platil nájem a stal se zahradníkem na plný úvazek. Skončil však po vypěstování zpívající květiny. Neprošla přehrávkami: místo internacionály hrála jazz.
Krasomila dopadla podobně. Dostala místo prodavačky bot a střevíčky nakonec zavazovala ona.
I tento pohádkový díl ale skončil šťastně. Jen místo zvonce zazvonily klíče.
8 názorů
nevím,neznám
12. 08. 2015:)
Pan Ryback
02. 10. 2013Díky :)
Květoň Zahájský
30. 09. 2013Skvělé. ((-:
klaudie.klaudie
30. 09. 2013Lakrov....myslím že je docela zbytečné někoho pořát opravovat a taky mám zato že ...se zlou potáceli ...byl záměr...a vtipný.
Víc takových děl..tohle se aspoň dá číst je to sranda...je tu nějak moc ,,rádoby uměleckých,, ptákovin, které mají znít vážně, nějak se nemůžu zbavit dojmu že je tu převaha problémové pubertální mysli:D:P tip:)
Pan Ryback
29. 09. 2013Díky za postřehy :)
> ...že se zítra bude tančit všude, nikdo už ale neřekl, že by měli tančit také všichni... <### Tohle je hezka veta a napada me, ze to mozna v tomhle spojeni slysim poprve. To, ze se v prubehu tohohle kratkeho fejetonu zminujes o dvou ruznych pohadkach mozna vis, a napada me, ze nevidim duvod ten nazev nesjednotit.
Nasledujici fraze: >...se zlou potáceli... by spravne mela znit: ...se zlou potázali...
Celkove by se to (po odstaveni avizovanych nepresnosti) dalo klidne pouzit jako prispevek do rannich rozhlasovych zprav.