Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚsta jsou jen řeznou ranou
18. 02. 2002
2
0
839
Autor
Agony
Ve vesmíru si nejsou hvězdy blíž,
Třpytí se jako světla márnice.
Zdálo se mi, že jsem kosmonaut,
co hoří ve světle jako můra.
Jsme vyčerpaní naší barevností,
jsme zvyklí milovat jen sami sebe,
pářu své k sobě přišité prsty.
Matka Marie potratila
A my se modlíme jako hmyz.
Nuitík: Člověk má někdy dojem, že očekávání neočekávatelného očekávatelna nemá cenu očekávat. :)
Materula: A co když jen očekáváme neočekavatelné a necháme se zaskočit očekávaným?
neočekávám očekávané, ani neočekávané, to totiž vůbec neočekávám, tudíž mě zaskočí jen neočekávání :o)