Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ústa jsou jen řeznou ranou

18. 02. 2002
2
0
837
Autor
Agony

 

Ve vesmíru si nejsou hvězdy blíž,

Třpytí se jako světla márnice.

Zdálo se mi, že jsem kosmonaut,

co hoří ve světle jako můra.

 

Jsme vyčerpaní naší barevností,

jsme zvyklí milovat jen sami sebe,

pářu své k sobě přišité prsty.

 

Matka Marie potratila

A my se modlíme jako hmyz.


Cirilla
11. 05. 2002
Dát tip
zapůsobilo...*

Agony
27. 02. 2002
Dát tip
Nuitík: Člověk má někdy dojem, že očekávání neočekávatelného očekávatelna nemá cenu očekávat. :)

Agony
26. 02. 2002
Dát tip
Materula: A co když jen očekáváme neočekavatelné a necháme se zaskočit očekávaným?

Nuitík
26. 02. 2002
Dát tip
neočekávám očekávané, ani neočekávané, to totiž vůbec neočekávám, tudíž mě zaskočí jen neočekávání :o)

Agony
24. 02. 2002
Dát tip
Díky... Materula: Vlastně nic, jenom čekáme.

Nuitík
20. 02. 2002
Dát tip
to je zvláštně hezký...*

ulita
18. 02. 2002
Dát tip
docela jo...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru