Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Třetí adventní neděle

16. 12. 2013

1161

Autor

Marcela.K.

"Neblázni, měj rozum." (maminka)

Dívám se na televizi.

Zapínám ji poslední rok častěji. Jako bych se bála být sama doma.

Ten stejnojmenný pořad na ČT 1 nesleduji. Jsou mi protivné ty kecy moderátorek s umělými úsměvy, které jim na vrstvách make-upu stejně dělají vrásky.

To si raději pustím 24, moc ji nesleduju... mlácení prázdné slámy stále dokola, ale je to taková zvuková kulisa.

Teď však sedím a koukám na herečku v mém věku.

Přitahuje mě svým entuziasmem.

Má dva syny, každého s jiným mužem. Nad fotkou otce svého mladšího syna se usmívá.

Redaktorka se zeptá jak je možné, že…

„Vždyť s ním mám syna, byl to skvělej chlap, je to skvělej chlap, proč bych na něj nevzpomínala v dobrém?"

...

V noci nemůžu usnout. Mám rozhozený denní rytmus kvůli nočním směnám v nemocnici.

Probírám se třetí adventní nedělí.

Čtvrtá svíčka na adventním věnci čeká na příští víkend a za okny bylo celý den mlhavo.

Hromádka sněhu u skleníku je víc šedočerná, než bílá…

Nadepisuji obálky pro vánoční přání. Jen nejbližší rodině a opravdovým přátelům, kteří nepoužívají smsky. Beru do rukou maminčin zápisník. První dvě stránky - adresy se jmény - jsou přeškrtané. Prohlížím je. Adresátům už není kam psát. Snad Ježíškovi, aby jim to předal, usměju se nad tím nápadem.

Milý Ježíšku,

oni už vědí, jak to s Tebou doopravdy je.

Vyřiď jim, že se mi po nich stýská.

Po tátovi, babičce Anně i Marii, tetách Lole, Julii, Marii, Hedvě, Andule, po strejdovi Frantovi, Láďovi, Pepovi, Zdeňkovi, Jakubovi i Lojzíkovi….ale nejvíc po mamince.

...

Ten rok od minulých Vánoc je celý tak podivně šedý…

Ty letošní budou už druhé od doby, kdy jsem přestala být dítě.

Tak to přece je. Říkala to ta herečka v televizi. Je prý šťastná, protože v jejím věku má ještě oba rodiče a je tedy stále i dítětem...

Milý Ježíšku,

a vyřiď, prosím, ještě mamince, že příští rok už nebudu tak „bláznit“ se svíčkama, že vím, že stačí jedna v neděli.

10 názorů

Marcela.K.

18. 01. 2014

Dát tip

Nás bylo o Vánocích 14 :-) synové s manželkami, dvě vnučky, dcera a moje sestra s rodinou...

Je to tak jak píšeš.

Já to mamince stihla i říci...i když věděla...Ten poslední rok, kdy mě potřebovala nejvíc, jsem děkovala za každý den, který nám byl dopřán být tu ještě spolu...no, však to víš, když mě čteš :-)

8hanka

18. 01. 2014

Dát tip

citavam Ta, viem, ze si o maminku prisla...Tvoju lasku k nej citim z kazdeho diela...urcite to citila aj ona, prepojenie medzi Vami muselo byt velmi silne...prezili ste spolu vela krasneho...

i ja mam s mamou silny vztah, nehovorim jej sice neustale, ako ju mam rada, ale myslim, ze to vie:)

Synov som chcela a som stastna, ze ich mam...su davno dospeli, nerozpravaju o tom, ze ma maju radi, dokazuju to vsak inak...

Nezabudaju na mna, Vianoce boli krasne, ked sme boli vsetci spolu, co viac by som si mohla zelat

Poznam aj opacne pripady, deti vrhajuce sa rodicom okolo hrdla, sladke reci, no nikdy nie su doma, ked rodicia potrebuju

Marcela.K.

18. 01. 2014

Dát tip

:-) Hani, já bych každé mámě, která má dva kluky, přála dceru - tak jak se to podařilo nám. Kluci jsou jiní, i když i ti naši jsou z těch, kteří vědí, jak se chovat a nemohu si opravdu na ně vůbec stěžovat.

Maminka, můj vztah k ní, to je jiná kapitola.

To moje psaní je vlastně spíš takové "vypisování se" z pocitů.

S maminkou jsem žila celý svůj život, mimo tří let, kdy jsme dostali podnikový byt asi sto km od mého domova. Vrátili jsme se a přestavěli náš domek, když manželův podnik rušil provoz, kterému můj muž šéfoval. Byla jsem k mámě "přivázaná" ale sama jsem to tak chtěla. Když táta zemřel, byly mi čtyři roky a maminka si nikdy nenašla jiného muže. Svůj život věnovala nám - mně a mé sestře a hlavně našim dětem. Byla to babička na 200%. V září to byl rok, co zemřela. Moc mi chybí.