Velký bratr

„Potřebujete půjčit peníze?“ táže se mě reklama zobrazená v internetovém prohlížeči. Je to reklama chytrá tzv. kontextová. Mám totiž otevřenou svou poštu na Gmailu. Zobrazení reklamy na různé bankovní půjčky debetního charakteru je neklamným důkazem toho, že mi do pošty dorazil elektronický výpis z účtu. Velký bratr (jak někdy bývá společnost Google označována) mě sleduje a usoudil, že by se mi nějaká tak kačka navíc mohla hodit.

Musím říci, že na nedostatek pozornosti velkého bratra si nemohu stěžovat. Dohazuje mi letenky, víkendové pobyty dárky pro děti a manželku, zkrátka vše, co mi na e-mailech vidí. Ale, jak už to v bratrském soužití bývá, občas mě pěkně dopálí. Tak například jednou. Ucházel jsem se o zaměstnání, o které jsem velmi stál. S psaním průvodního dopisu ke svému životopisu jsem trávil několik hodin, aby byl co nejlepší. Co myslíte, že mi řekl velký bratr, když jsem jej odeslal: „Neumíte se vyjadřovat? Přihlaste se do našich kurzů komunikace“. A to se ještě velký brácha hlídal, jindy totiž mé vyjadřovací schopnosti shazuje nabídkou „kurzů češtiny pro cizince“.

Když jsem propadl sportovní vášni a sháněl jsem si sportovní oblečení, glosoval to velký bratr nabídkou kalhotek s příměsí stříbra. A mou snahu najít si na internetu vhodné cviky k posílení hrudníku pak shodil, dle mého již poněkud devótním, odkazem na silikonové prsní implantáty.

No uznejte sami, zaslouží si za toto společnost Google označení velký bratr. Jsem si jistý, že ne. Já totiž velkého bratra mám.  Teď už je sice o několik palců menší než já, nicméně za těch sedmnáct let, co byl větší, jsem pochopil jedno. Velký bratr se o váš osud podrobně zajímá. Sleduje, zda mu nejíte svačinu (respektive zda by on nemohl sníst tu vaši), dává pozor, aby vás někdo nebil, protože toto právo si vyhradil pro sebe a dbá na to, abyste mu veřejně nekazili reputaci. Ale velkému bratru je úplně jedno s kým a o čem si píšete. Google se svými reklamami se spíše chová jako kritizující tchýně, prudící úča nebo puberťák, který se vás snaží sbalit na oplzlé vtípky, nehledě na to, jakého jste pohlaví.

Někteří lidé se obávají, že nadnárodní korporace, jako třeba Google, mohou špehováním jejich soukromých e-mailů, zjistit o nich příliš mnoho. Já strach nemám. Přečet jsem všechny své emaily, slyšel všechny své telefonní hovory, a přesto nemám pocit, že bych věděl, kdo jsem, kam směřuji a co od života chci. Já tedy strach nemám.