úvaha o "profesionalitě"

...no já teda nevim,Alešovi příspěvky mě baví téměř vždy,ale tentokrát mě více zaujal v komentářích Pan Prosecký - všechna čest! :-)

Dnešní čeština nemá cenu ani zlámaného groše. Také je důležité, jaký groš máme na mysli. Zpravidla se ale jednalo o minci s obsahem 1,5-3 g stříbra, což odpovídá při ceně 13,965 Kč za gram ceně 21-42 korun. Není potom už rozhodující, jestli je mince zlomená nebo nikoli, Česká národní banka groše stejně jako mince neuznává. Majiteli tedy ani nehrozí trest za hanobení měny rozlomením.

Pamatuji se, že jako studenti jsme bojovali s komunismem tím, že jsme nechávali hliníkové haléřové mince nenáviděného režimu přejet vlakem na placičku.

Teprve později nás použil profesor politické ekonomie socialismu, že vlastně stahujeme oběživo z oběhu, oslabujeme inflaci a tím měnu posilujeme. K účinnému odboji je nezbytné kvalitní ekonomické vzdělání. 

Škoda, že už se neužívají kladné varianty českých výrazů:

když je nezbedný, tak opak je zbedný,

dělat neplechu je špatné, takže dělat plechu je dobré.

Už jenom na plzeńsku se udrželo "on je ale nezpůsoba" i "takový to byl způsoba".

Stejně tak mi z dob mého mládí chybí genitiv záporový: když jsme používali zápor, používali jsme vždy druhý pád: 

"On nemá dobrých mravů, ona má dobré mravy."

Za úplně zcestné považuji, že čeština zcela nahradila písmeno "g" písmenem "h".  Ve školce jsme říkali běgal, guvno nebo grazda. Sand teď, když se se Zemanem a co zase přikloníme k Rusku, vše se v dobré obrátí.