Divný svět

Milióny ukřižovaných denně mši podstupují,

koupit morálku od Boha, modlí se za odpuštění,

když svět jejich vinou umírá a bitva ještě zuří.

Nevidí, co páchají… Neslyší slova prorokova…

Temná zhouba dál bují z prapodivných ctností,

otroci mlčení vyčkávají příchod Soudného dne.

Nechtějí slyšet,

z věží Katedrály otáčí Zemí…

Divný svět…

Krvavě plá rudá planeta s nehořlavým mořem,

svět barevný jak ta duha nad mrtvým oceánem,

jen pralesem plastů neviditelné postavy bloudí.

Nevidí, že jsou v pasti… Nevidí, že není útěku…

Nepřerve nikdo živý pupeční řetěz Matky Země,

vědci marně mučí lidstvo v laboratoři poznatků.

Stále nechtějí slyšet,

z věží Katedrály taví Zemi…

Divný svět…

Jaderná šlechta v tajném slonovinovém paláci,

ledové klece plné vědecky trápených zvířat,

Diktátor zkázy tahá nitky dál, světu srazí vaz.

Ne, nechtějí vidět… Nedají sluchu prorokovi…

Planeta už nezvratně na dlani kostlivce spočívá,

v zemi zármutkem stižené umírá vše, divný svět…