Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSbohem
Autor
Silvestr2009
Tiše,
tak jak to umí jenom on
dopadl splín,
za všechny ty,
co nešli špalírem,
co neslyšeli tiché slova
a nemohli se smát
tak dlouho,
jak by to jen bránice dovolily.
Venku už zase
prší.
Pes trucuje a nechce jít ven.
Zapřený o práh domu.
Tak komická scéna.
Já moknu,
on v suchu,
směje se mi
a nikdo tu není
jen ticho.
Bývá mi z toho úzko,
když nevím,
kde sedáváte
a jestli tam jsou louky,
anebo jen zima a chlad,
když nevím,
jestli se smějete
a sledujete naše eskapády,
o kterých vyprávíte všem svým novým
známým.
Třeba je taky jednou poznám.
Třeba,
ale teď
dopadá splín
a pes
konečně mokne stejně
jako já.
4 názory
vindal drámo
28. 06. 2014výborný
pouhé slovo
25. 06. 2014Pes je chytrej ale nakonec je mu to prd platný :))