Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen
26. 02. 2002
3
0
1018
Autor
Eldar
Sen
Zdálo se mi o Zemi, o Zemi bez lesů,
Kde jenom bez hlesu vítr svou píseň vije.
Tam smrtka zpívá rekviem, jen kostem podél plotů,
Země tu rozryta řečí děl a všude samé zbytky těl a zbraní u okopů.
Vůkol jen posmrtný chlad, samá smrt a zbylých hlad,
Hnijících těl jen smrad smíšený s deštěm v hromu,
Pak záře projde krajinou,
nad apokalyptickou vidinou se ohnivý hřib jen zvedá,
životu žádnou šanci nedá.
A pak už nic, jen stíny táhnou zdechlou krajinou,
Tou hrůznou vidinou padá sníh.
Dál ... , dál už nic svět smrtí protkán,
jen na zdi ... , na zdi fotka ....
Vůkol jen posmrtný chlad, samá smrt a zbylých hlad,
Hnijících těl jen smrad smíšený s deštěm v hromu, -- strašně se mi líbí , jak tohle zní , když si to člověk přečte nahlas...
Atmosféra vylíčena, možná by tam mohlo být víc zajímavých spojení....
Ambrosius_z_Ilsy
17. 04. 2003
3/5
zvláštní konec... tak trochu nevím o čem to je, ale líbí se mi to...dobrá atmosféra