Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezavřená
Autor
Marcela.K.
zkouším jaké to je
nechodit do práce
víš
jak bolí
když ti z potlučené nohy
vykvete růže?
plevel v přední zahrádce
už měsíc čeká
až udržím rovnováhu
jsi opálená jako od moře
říkají návštěvy
na terase pod slunečníkem
a já
se přitom ptám sama sebe
(odsedět si léto v chládku
je docela za trest)
co jsem komu udělala?
12 názorů
poznám veľmi dobre takéto zúfalé chvíľky. ale možno je niekedy načase sa zastaviť a aj toto je spôsob ako nám život povie, že už stačí...*
Co je? Jsi nezaměstnaná? Já byl 10 let, až mi na pracáku řekli, abych šel do přečasného důchodu, takže mám své za sebou. Teď jsem v pohodě. Doufám, že u tebe je to jen nostalgie.
"víš
jak bolí
když ti z potlučené nohy
vykvete růže?"
aj moja teta ju mala...velmi to bolelo, mas pravdu... bud rada, ze si leto nemusis odsediet v inom chladku:)
*****
Marcela.K.
09. 08. 2014Silene i Josephina...jistě, máte pravdu. "Díky" mému nucenému pobytu v chládku jsem plnila přání svých nejbližších. Prý zase frčí háčkovaní ;-)
Nestěžuji si až tak moc. Žiju už dlouho s vědomím, že vše se děje pro "něco"...ale když příjde splín... Vlastně jsem si jen chtěla zapsat jednu z těch nálad...abych nezapomněla :-)
Dík za komentáře, za zastavení.
Josephina má pravdu, k umění žít patří netrýznit se tolik tím, co nemůžeme, leč radovat se ze všech sil z toho, co můžeme... (Nejsem za přechytralou, to že se to poctivě učím.)
Skvělý záznam. Síla zdánlivé prostoty.
čas nejen ideální na světlo a slunce, ale na přečtení dobrých a pro další život inspirativních knih :-) žádný ztracený čas!
jednooká panenka
07. 08. 2014*