Jsi tu?

Jsi tu?

Obejdi mě,

lehce, jestli uslyším

tvé kroky na podlaze,

umřu

 

Kolik chvil,

pro které,

jsem se narodil,

byly přislíbeny

tobě?

 

Kolik jsem jich

propil v naději,

která nevyhrává.

Láska nezůstává

vidět na těle,

ale na duši,

Když odchází…

 

Jak ráno přichází,

je němá,

bez srdce,

ten poslední

výkřik

 v pomlce...

 

Jsi to ty?

Sama,

jak letní vločka,

tlukot,

který počká,

než se otočíš,

aby nerušil

nesmrtelnost,

která tu byla

jen okamžik….

 

Já uvěznil tě

ve svém těle

a teď

sám sobě

nepřítelem.

Vydechni si

z kouře,

tvou siluetu,

je jak zimní bouře,

v Atlantiku…

 

Dnešek

se promění

v zítřek

bez zeptání.

Stydlivé zašeptání

odrazu v zrcadle…

 

Jsi to ty?

 

Odešlas,

slyšel jsem,

nevadí,

zradil jsem!

A že jsi nechtěla?

Tělo je v pořádku,

jen duše

zemřela...

---