Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBát se...
01. 03. 2002
3
0
1184
Autor
Blaznivkaaa
Bojím se svého strachu,
potřebuju Tebe brachu,
zabraň osobnímu krachu,
rozfoukej ho kouskem prachu.
Bojím se svojí zášti,
no tak mě brachu prašti,
ať čelo se mi svraští,
schovej se pak v plášti.
Bojím se svojí svobody,
shoď mě brachu do vody,
ledovou do pohody,
vařicí znakem nehody.
Bojím se svého chtíče,
tak dej mi brachu klíče,
mysl nafoukni jak míče,
zatni do mě jak rýče.
Bojím se svojí lásky,
brachu, té děvky i krásky,
na blankytné pásky,
lístky sedmikrásky.
Bojím se svého já,
kde je brachu poradna,
v tu chvílí on se ptá,
tak jsi svá, jsi svá?
Né, já jsem tvá...
docela se mi to libilo...az na nekolik malickosti...nekdy mi prijde, ze je tam nejake slovo jen proto, ze se rymuje, bez jakehokoliv vyznamu...a posledni sloka uz je uplne pochybna...nebyt tech malickosti, dal bych ti tip
Úžasný. Líbí se mi to asi nejvíce ze všech tvých rýmovaných děl, co jsem do dneška četl. A protože jak víš, líbí se mi všechna tvá dílka, takže tohle je prostě absolutní bomba. Jinak, co jsou to deprese vím až moc dobře. Takže Ti přeji ať se z té tvé brzy dostaneš nebo ještě lepší by bylo kdyby se Ti obloukem vyhla.TIP
Mě to naopak jako básnička tentokrát moc nenadchlo. A jinak Ti moc přeju, ať jsi zase ta veselá holčina, co poletuje po písmáckých lukách a pomáhá udržovat dobrou náladu.