jak rostou kameny

jak rostou kameny                                                               verulinda

 

bosýma  nohama  dotýkám se tváří  

z nich světlo i chmury                

promočené  noci           nespočítám

a stejně tak žíznivé dny

navlečené do kabátců

 

ztěžkly šosy

prosáklé  zemdlenou  mlhou

nabobtnaly do podivných tvarů

a nešly svléknout

 

když črty jizev a děr

chladem  do srdcí se  vryly

bolestí  ztvrdly

plakaly do potoků

usadily  se  do mělkých

i hlubokých vod

 

některých  se dotýkám

nestačím se divit se

jaké utrpení

krása přežije

 

---