Východisko ?

Ač spala jsem noc celou,

cítím se být ospalá,

ač sluneční paprsky

hladí mojí tvář,

nevnímám je,

jsem bezradná a zoufalá.

Zas další den,

den jak podle šablony,

každý pohyb

každičký krok,

skoro dopředu již znám,

události přesně za sebou,

jak na poličce šanony.

Nenávidím tuto cestu,

z níž východiska není,

však zůstalo mi moje srdce,

snad schopné ještě snění.

Přemýšlím o světě snů,

jak tam vkročit,

s kým

a proč,

jak změnit chod běžných dnů.