Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePerníková chaloupka
Autor
Evženie Brambůrková
Dnes jsem se dívala na pořad o lázeňské péči.
Také bych ráda do lázní, ale nejsem si jista, zda nemám už vybráno.
Byla jsem v lázních už 4x.
Toto je jedna ze vzpomínek. Ta lepší.
Maminka seděla ve vlakovém kupé. Drobná ramena se otřásala nezvladatelným pláčem.
Musela odvézt svou malou, pětiletou holčičku do lázní ve Velkých Losinách. Byla alergik.
Dva dny před tím vezla šestiletého chlapečka do Kynžvartu. Byl astmatik.
Socialistické zdravotnictví zajistilo dětem tu nejlepší péči.
Maminka byla zdravá, ale z tatínka postupně vylezlo, jak to vypadá v jejich rodě.
Přesto jela maminka sama. Tatínka zřejmě nutně potřebovali jinde.
Perníková chaloupka - krásná vila a v ní mnoho malých holčiček.
Těm nejmladším už bylo pět let, ale jí teprve bude pět, o prázdninách.
Pokoje byly velké, světlé, bez záclon a závěsů. Kvůli prachu.
Postele byly vysoké na tak malé děti a holčička se bála.
Maminka jí s sebou dala jen malou panenku a holčička jí udělala postýlku z krabičky od zubní pasty.
Ačkoli se holčička narodila o půlnoci, vstávala se slunce východem.
Mamince to nevadilo.
Bylo brzy ráno, vyšlo slunce a holčička otevřela oči. Ráda by už vstávala.
Noční sestra nebyla nadšena. Dítě by mohlo vzbudit další. Nechala ji, aby se oblékla.
Ale co, dám ji do komory na kufry, tam nebude otravovat.
Pak na ni zapomněla.
Našla ji denní sestra, když počítala děti.
Zařadila ji do špalíru ostatních holčiček a scházely po vyřezávaných schodech do haly.
Držely se za ruce a zpívaly:
" Měl jsem myšku tanečnici,
tancovala po světnici..........."
Dodnes si pamatuji, jak stropním světlíken prosvítalo slunce do komory na kufry. Byly vyskládané
až ke stropu a na každém byla kartička se jménem. Jako na tom mém. Cestoval se mnou mnohokrát.
Snažit se zapomenout je pro někoho snadné, ale já to neumím.
20 názorů
Evženie Brambůrková
11. 04. 2020Každý má někde svou komoru na kufry. Zasunula jsem ji hodně daleko.
Dodnes si pamatuji, jak stropním světlíken prosvítalo slunce do komory na kufry. Byly vyskládané až ke stropu a na každém byla kartička se jménem. Jako na tom mém
Nelidská noční sestra... To musel být hrozný zážitek, vůbec se nedivím, že na něj nemůžeš zapomenout.
Dodnes si pamatuji, jak stropním světlíken prosvítalo slunce do komory na kufry. Byly vyskládané až ke stropu a na každém byla kartička se jménem. Jako na tom mém
Nelidská noční sestra... To musel být hrozný zážitek, vůbec se nedivím, že na něj nemůžeš zapomenout.
Evženie Brambůrková
08. 03. 2015Škoda, že se to nedá úplně zapomenout.
Vampirelord
08. 03. 2015Tak nějak to všechno bylo.....***T...taky jsem byl....vzpomínám s cukáním hlavy...ještě párkrát a zůstal bych v Beřkovicích.....
Evženie Brambůrková
23. 01. 2015Děkuji ti.
Evženie Brambůrková
22. 01. 2015Ježibaba patří do snů a ty je lepší zapomenout. Moc ti děkuji za pěkné zhodnocení.
První asi čtyři řádky (obzvlášť slovní spojení ...Socialistické zdravotnictví zajistilo...) působí trochu strojeným dojmem, ale ve chvíli, kdy se ujasní, že se opravdu jedná o převyprávěnou dětskou vzpomínku, se dojem zlepší. Celá tušená hrůza, která se v té vzpomínce skrývá, je vylíčena takovým nevinným způsobem, takže čtenáři dojde až nakonec. A chybí mi ježibaba, ačkoli tuším, že by se pro ni v tom příběhu místo našlo. Jenže nepřišla-li tehdy hočičce na mysl, je pochopitelné, že do záznamu té vzpomínky nepatří. Tip pro usnadnění cesty ke zrůžovění těch horších.
Stárnoucí vlk
20. 01. 2015čekal jsem pointu, ale i tak -T
Evženie Brambůrková
20. 01. 2015Toto je můj zážitek z roku 1961. Pamatuji si to velmi dobře.
Nedokončené to je, protože mám ještě další a horší z jiných lázní pro děti.
Děkuji za zastavení a komentáře.
Jó, vlastně i my jsme vezli dceru, tu starší, do lázní v Peci pod Sněžkou - taky průdušky a alergické záchvaty. Ale to už je hooódně dávno - snad v roce 1984... Pak byla ta ozdravovna v televizi, protože si rodiče stěžovali na nelidské podmínky a soudruh vedoucí byl propuštěn.
Jen naše dcera - hrdinka si na nic nestěžovala. : -))
Při mé hlavě - abych to pochopil stoprocentně - to je tvůj osobní zážitek? Jinými slovy zážitek na celý život... Přesto mi to přijde nějak mírně nedokončené (ale to je jen můj dojem) /*
blacksabbath
20. 01. 2015No.........i já vezla dceru.......dodnes " vzpomíná"............../***
Evženie Brambůrková
19. 01. 2015Přiletěly jenom příušnice. Ty si nevybíraly.