GLOBALIZACE

Globalizace. Slovo, kterému dal pravděpodobně (do jisté míry a vlastně bezděčně) vzniknout bývalý francouzský prezident Francois Mitterrand, asi nejhorlivější propagátor a zastánce myšlenky sjednocené Evropy, Evropské unie. Pravda, nejen on, ale také historické změny ve světě, zejména potom ve východní Evropě. Pád železné opony, rozpad varšavského paktu a začlenění východoevropských zemí do západního vojenského svazku NATO. A jistě také Internet, který zmenšil svět – mohu-li si dovolit lákavou básnickou licenci – na monitor počítače.

   Globalizace – to slovo zní sice jinak, než UNIFIKACE, ale jedna se prakticky o totéž. Začalo to hamburgery McDonald´s. Stejnými v New Yorku jako v San Bernardinu, v Bonnu jako v Berlíně, v Brně jako v Praze. Stejným „čímsi“ chuti nevalné, ale standardní, neměnné a neutrální, proto správně globální. Pokračuje to zavedením Eura. Měny bez tradice, o kterou vlastně nikdo příliš nestojí. Nechtěné dítě unifikace Evropy. Spojené království Velké Británie a Severního Irska opláče svoji libru sterlingů, Německo svoji marku. Euro je platidlo stejně sterilní a neosobní, bez vztahu k historii, kultuře a člověku, jako současný životní trend konzumu pro konzum.

   Jak to bude pokračovat? Časem jistě někdo dospěje k poznání, že je potřeba unifikovat i člověka, živočišný druh, jenž je svojí rozmanitostí velkou překážkou na cestě k opravdu dokonalé globalizaci. A dnes už není příliš fantastické tvrzení, že tohle je řešitelné voperováním čipu; nebo další prací s využitím znalosti genetického kódu. Ten bude vbrzku možno libovolně upravit (čti zmanipulovat) ještě v prenatálním stádiu člověka podle odborníky stanoveného vzorce. Všichni lidé budou stejní, jako androidi. Vlastně už téměř budou androidy.

   Bude to krásný svět. Všichni budou mít stejné ksichty, stejné potřeby, stejné šaty (protože stejný vkus) a za stejný hamburger v „mekáči“ zaplatí stejným eurem…

   A nikoho určitě ani ve snu nenapadne, že by mohl vymyslet příběh a natočit film o šíleném vědci, který na opuštěném ostrově vyvine ze zachovaného DNK člověka dvacátého století. Bylo by to příliš divoké sci-fi pro globálně myslící lidstvo.

   Těší mne při těchto chmurných vyhlídkách jediné – že se toho nedožiji. Sjednocení Evropy a Euru, jak se zdá, už neuniknu. Unifikace člověka – dá-li Bůh, jakkoliv jsem bezvěrec – zůstanu ušetřen. Díky ti za to, Bože, a dej si setsakramentský pozor, aby nedošlo i na tebe. A promiň, že jsem zaklel. Přičti mi to k dobru, jako že jsem ještě stále člověk, šťastný ve své nedokonalosti člověka minulosti.