Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seErosenčino velmi časné dopoledne
Autor
Movsar
Erosenčino velmi časné dopoledne
Slunce probouzí i ty největší spáče, i erosenky upadlé do snů o velké lásce. Není to ani pár hodin a už si s ní zas někdo pohrává. Paprsky ji píchají po těle, suší utrženou neřest. Ach sluníčko, protáhne se a dá postavit na granko. Otočí knoflíkem a z rádia hit. Žhnoucí koule za okny nabírá na přísnosti, ale ona už má dost všech těch žhnoucích koulí. Napije se svého granka a chystá se otevřít černou skříňku něžných zpráv. Erosenčino velmi časné dopoledne.
Horečka sobotní noci
Dívka s římským profilem snídá. Za okny plynou rozvaliny barrandovských skal a ona vybírá z krabičky bílou hmotu, lžičku za lžičkou. Krabičkou chladí klín poznamenaný horečkou sobotní noci, co přišla o pár dní dřív. Na Smíchově přehodí přes rameno sportovní tašku a rozpohybuje tajemnou hmotou osvalená stehna. Kam ji vedou? Nejspíše do fitcentra, kde vezme své tělo pod přísnou kuratelu růstu. Mozek vydá několik signálů: dřep, vztyk, rozpažit, upažit. Ach, kdyby tak raději své mocné oudy složila na už téměř jarní pažit, jen mírným dotekem mysli je situovala mírně od sebe a chtěla znovu prožít horečku sobotní noci..
Like a Rolling Oranges
Děti náhody tancují Václavským náměstím vzhůru, utopené v oranžových drapériích. Takové hadrové pomeranče. Rockeři valili kameny, tahle parta nechává větrem povlávat pomeranče. Hare hare.
Stále mlád
Řezníci se pustili do práce, k poledni chtějí mít vykostěno. Penězokazci už zahřívají tiskárny, do oběda se v dílnách nezastaví. Ti dříči. Jen Karel G. stále snídá. A v poledne si dá, s kráskou kakaovou, polévku z kostí a doutník si připálí úplně novou tisícikorunou. Zkrátka Karel umí být stále mlád.
Tři epochy na trase č. 20
Od řeky řvou racci a dvacítku, která přijíždí k Malostranské, řídí dvojník malíře Zrzavého. Má bílé vousy a čepičku a přes skla brýlí vyhlíží Kleopatru. Na každé zastávce je aspoň jedna. Z kopce na Újezdě se pokoušejí utéct vězni. Neuvrhla je v nemilost ale žádná z těch žen, byli za tím lidé, které malíř nemaloval; snad pár nadanějších soudruhů, co udrželi štětec. Pod Andělem už jsou všichni docela svobodní: svobodní k nákupu! Tady musíš na obrazy zapomenout, tady se počítá jen s obrázky. A nejsou na nich osudové ženy, a nejsou na nich osudoví muži, jen mnoho věcí, jimž se připisuje osudovost. Tři epochy na trase tramvaje číslo 20.
Divadlo
Kosmické lodě plující oběžnými drahami kolejišť je vyplivují průběžně a podle plánu, přesně jak to říkali na semináři Aštara Šerana. Na plácku před smíchovským divadlem se srocují návštěvníci. Lační, baží i jinak se tetelí, chtějí být na pár chvil lapeni do pavučiny pozemských příběhů. A budou se chechtat a budou brečet, aspoň tak jim to slibují u vchodu. Za stokorunu. Ještě sklenka vína, zhasne se, gong třeskne a na scénu letí paprsek světla. Připomíná to opilou galaxii. Jenže pak lidé z masa a kostí a snů. A s nimi story, jakou pod hladinou z kosmické mlhy nezažiješ. Na hvězdy tady nenarazíš, přežiješ.
11 názorů
pestré panoptikum světa je fajn, hlavně nezůstávat doma jen se svými sny! (vzpomínám na pěkný film Pražská Pětka se Sklepáky - byla tam věta komentátora - Obula si kecky a rázně ho vyrazila hledat! :-)
pro Kočkodana, pro Movsara taky:
piju zrovna víno červené a chutné
jiskření pak dostaví se nutně
mozkové buňky začínají bláznit
veršíky levnější mohou tady zaznít :-))
díky přátelé. a jsem rád, že tady tom kousku digitální plochy vzniká jiskřivá atmosféra.
nyní mají to, co nechtějí, na tom, co chtějí...
tak to jsi vystihl, to mne nenapadlo, jiný úhel pohledu, ocenit to dovedu
pěkný den, klusám pro tu tuniku, je to příběh mého dnešního dne, žádný výmysl, pěkný den :-))
kočky roztažené přes tvou hruď jistě nezajímají jen paní prodavačku. muži jsou sice většinou pejskaři, aostatně jako většina lidí, ale to jen podtrhuje ten tajemný rozpor v nich: nyní mají to, co nechtějí, na tom, co chtějí. jsi vyvolávačka deště. :-) ovšem nesmí být příliš prudký, neb by batyku a snad s ní i samotnou tuniku smyl. ať je tedy prudký!
zkusmo prvním nástřelem:
Dostala jsem meilovou zprávu od paní prodavačky. Už jí dodali do butiku barevnou tuniku s hranatýma kočkama. Jedna je žlutá, druhá je hnědá a na prsou se mi bude roztahovat ta nejhezči v barvě zacházejícího slunce a nebo pokud chcete, tak v barvě zralého pomeranče.
Takže nelením a poslední peníze obětuju za ten kočičí skvost. Aby bylo jasno, já na to, co nosím, moc nehledím, ale tyhle kočky mne doslova očarovaly. Líně se protahovaly po těle paní prodavačky, byly tak krásně netečné, bylo jim všechno fuk. A na tuhle atmosféru, na tu já slyším. Kočky i já jsme na sebe okouzleně koukaly, láska na první pohled. Paní prodavačka si stoupla před zrcadlo a začala vidět tuniku mýma očima, začala si ji považovat. Víte co, řekla, ještě jednu pro vás objednám, ale tím končím. Přece nechcete, aby bylo okočkovaný celý město. Já řekla, mně by to vůbec nevadilo, ale když myslíte. :-))
díky markel. jen ber plnými hrstmi, rád si přečtu. bude to takové miniaturní dopisování.
Paprsky ji píchají těle: tam asi něco chybí
vše líbilo, živé a plastické, uděluji *
Zkusím něco podobného:
tvou malou formu ukradnu ti
svůj obsah dodám s jinou chutí