Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMám ráda
13. 03. 2002
5
0
1348
Autor
Hortenzie
Mám ráda místa, kde nikdo není.
Mám ráda chvíle, kdy znám jen snění.
Mám ráda vůni posečené trávy.
Mám ráda místa, kde dřív se pásly krávy.
Mám ráda kamzičník, vypadá jak slunce.
Mám ráda, když můžu ve vodě honit pulce.
Mám ráda stromy, co nad hlavou mi šumí.
Mám ráda bouři, co za teplých nocí duní.
Mám ráda kameny – oblázky v potoku.
Mám ráda vlak, před kterým přidám vždy do kroku.
Mám ráda posekanou mez.
Mám ráda hluboký smrkový les.
Mám ráda vůni dřeva, slunce a sena.
Mám ráda místa, kde stala se ze mě žena.
Mám ráda tebe, jak tě miluji.
Ale sama se bojím toho, co Ti slibuji...
hochstapler
18. 03. 2002
hochstapler: blbec? ne...
snad jen: mojí lásce bude stačit, že bude a pak mi už asi bude jedno jestli je normová nebo neni, ale popravdě ti napíšu, že normová neni...je trochu...řekněme...z daleka?
Jo, jo, člověk by měl na životě hledat především, to co jeho duši povznáší a přináší mu radost. Nečekat, že náhodou přijde nějaká fakt velká věc, která ho učiní šťastným, ale to povznášející odhalit v naprosto obyčejných věcech, které má okolo sebe, jen jim nedává prostor, aby na něho mohly působit.
včera jsem ztratila člověka, ne kterým mi moc záleželo. už ho nikdy neuvidim. snad bych měla brečet, utírat slzy a neusmívat se. nejde to. kdybych to dělala, bylo by mi hrozně...
Krásný. Je z toho cítit radost ze života a to už se dneska moc nevidí.TIP
každopádně díky za to, co jste tu napsali...
Mpj: když je člověk zamilovanej, slíbí všechno...teda...skoro všechno...každopádně by člověk měl vždycky mít rád víc sebe než toho druhýho...
Gadeiros: víš, radost ze života už mám. dneska jsem si cestou ze školy koupila sněženky a bylo mi krásně...
Když se bojíš, tak neslibuj.
Hmm.... To asi není moc dobrá rada, není-liž pravda?
Ale pravda je, že ti to tu pěkně oTIPuju :×)